Tající ledovce plíživě zvyšují hladiny oceánů a moří. Ledovec na Aljašce je však schopen vyvolat také megatsunami. Obavy, které na jaře vyslovili američtí a kanadští experti, potvrzují nově zveřejněné satelitní snímky vesmírné agentury NASA.

Záběry z let 2013 a 2019 ukazují, že Barryho ledovec ustupuje stále rychleji do vnitrozemí Aljašského zálivu. Podle geologů to může vést k sesuvu útesu, kterému byl led oporou, do Barryho fjordu.

Na satelitních snímcích pořízených v letech 2013 a 2019 je patrné obnažování svahu, který se nachází nalevo od předního okraje Barryho ledovce.

Satelitní snímky ustupujícího Barryho ledovce. Vlevo je snímek z roku 2013, vpravo z roku 2019. | zdroj: NASA

Snímky si pro lepší zobrazení rozklikněte.

Pokud snímky pořízené technologií Landsat porovnáte, vidíte obnažený a erodovaný hřeben svahu (mírně světlejší než ostatní oblasti) v loňském roce. Pod ním se dává do pohybu nestabilní svah.

Ledovec, který útes stabilizoval, taje a ustupuje už několik desítek let.  Na to, že může vyvolat sesuv půdy a gigantickou vlnu, upozornila skupina čtrnácti vědců v otevřeném dopise zveřejněném v květnu na webových stránkách Aljašského úřadu přírodních zdrojů.

Matematické modely, které teď analytici upřesňují, ukazují, že sesuv mohutné horniny na jihu Aljašky, necelých sto kilometrů východně od města Anchorage, by mohl vyvolat stovky metrů vysokou vlnu a ohrozit lidi nacházející se v oblasti několika desítek kilometrů. 

Také místa vzdálenější od ledovce by mohla zaznamenat téměř desetimetrové vlny a krátkodobý vzestup vodní hladiny.

Vpravo jsou dva svahy, které hrozí sesuvem. | zdroj: Gabe Wolken

"Na základě výšky horniny nad vodou, objemu půdy, která se sesune, a úhlu sklonu, jsme vypočítali, že sesuv v Barryho fjordu by mohl uvolnit šestnáctkrát víc půdy a jedenáctkrát víc energie než sesuv v zátoce Lituya," řekl geofyzik Chunli Dai z Ohijské univerzity agentuře Reuters.

Sesuv v aljašské zátoce Lituya, který vyvolalo zemětřesení v červenci 1958, způsobil megatsunami s dosud nejvyšší zaznamenanou vlnou. Dosáhla výšky 525 metrů.

Zemětřesení uvolnilo 300 milionů metrů krychlových horniny, která se pak zřítila z 900 metrů vysokého srázu. Hornina uvedla do pohybu vodní masu z Gilbertovy úžiny, která přetekla protější svah. Na svahu zpřelámala stromy nacházející se až 525 metrů nad hladinou moře a udeřila v zátoce Lituya. Při této megatsunami zahynuli 'jen' dva rybáři. Stopy po ní jsou však oblasti viditelné dodnes.

Megatsunami vyvolaná táním Barryho ledovce, která by se vylila do Aljašského zálivu, může podle geofyziků nastat už příští rok, nejpozději za dvacet let.

Situaci sledují experti několika organizací – Aljašského úřadu přírodních zdrojů, Národního úřadu pro oceán a atmosféru a Amerického geologického průzkumu a upřesňují předpovědi data a odhady dopadů megatsunami.