Tak se dají vyložit poznatky ze studie, ve které vědci dospěli k závěru, že Zemi obývá 20 biliard mravenců. Tato cifra zapsaná číslicemi vypadá takto: 20 000 000 000 000 000.

Osm miliard lidí je proti mravenčí populaci pouhou hrstkou. Na každého člověka připadá 2,5 milionu mravenců.

Suchá biomasa tohoto hmyzu dosahuje zhruba 12 milionů tun uhlíku. Mravenci tak převáží nejen globální populaci lidí, ale všechny savce a ptáky dohromady.

Všechna tato ohromující čísla a mnohá další obsahuje vědecká práce publikovaná počátkem týdne v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vědci z univerzity v Hongkongu k nim dospěli doslova mravenčí prací – analýzou dat ze 489 vědeckých prací o mravencích. Údaje pocházely téměř ze všech koutů Země s výjimkou některých částí Afriky a Asie.

Jsou malí, ale řídí svět

„Významný biolog Edward O. Wilson jednou řekl, že hmyz a další bezobratlí jsou ‚malé věci, které řídí svět‘. Měl pravdu. Zejména mravenci jsou zásadní součástí přírody. Mravenci mimo jiné provzdušňují půdu, roznášejí semena, rozkládají organický materiál, vytvářejí životní prostředí pro ostatní živočichy a tvoří důležitou součást potravního řetězce, jsou zdrojem potravy členovců, ptáků i savců,“ píší autoři studie v článku pro magazín The Conversation.

Upozorňují v něm na obrovskou rozmanitost mravenčí říše. Existuje více než 15 700 pojmenovaných druhů a poddruhů mravenců a mnoho dalších, které věda dosud nepojmenovala

A proč jsou mravenci při osidlování Země tak neuvěřitelně úspěšní? Výzkumníci to vysvětlují jejich vysokým stupněm sociální organizace, který jim umožnil proniknout do téměř všech ekosystémů.

Sčítejte mravence!

Entomologové pozorují úbytek hmyzu v mnoha oblastech planety. Přispívá k tomu zánik původního prostředí, pesticidy i změna klimatu. Tím, jak je to s mravenčí populací, si však nejsou jistí.

Autoři zmíněné studie proto vyzývají k dalšímu sledování mravenčí populace.

„Je v zájmu lidstva monitorovat mravenčí populaci. Mravenci jsou důležitou součásti ekosystémů. Jejich počítání není obtížné a občanští vědci z celého světa by mohli pomoci prozkoumat, jak se těmto důležitým tvorům daří v době velkých změn životního prostředí,“ navrhují vědci v magazínu The Conversation.