Intuice by napovídala že když se planeta na své eliptické dráze pohybuje nejdál od Slunce, měla by být chladnější. Proč je tedy takové horko?

Klíčem k odpovědi na tuto otázku je sklon rotační osy Země.

Větší a menší Slunce

Eliptickou dráhu Země a dalších planet kolem Slunce odhalil počátkem 17. století německý matematik a astronom Johannes Kepler. Dnes víme, že v periheliu (nejbližším bodě ke Slunci) jsme od naší hvězdy vzdáleni 147 milionů kilometrů, zatímco v afeliu (nejvzdálenějším bodě) 152 milionů kilometrů.

Tento zdánlivě velký rozdíl můžeme pozorovat v kolísání velikosti Slunce. Na pozemské podnebí má však jen mizivý vliv a není příčinou střídání ročních období.

Slunce viděno ze Země. Vlevo je v aféliu, vpravo v periheliu. Rozdíl v povrchu Slunce přivráceného k Zemi jsou 3 procenta. | zdroj: Profimedia

Roční období jsou určovány sklonem zemské osy vůči kolmici k oběžné rovině, která dosahuje 23,5 stupně. Slunce proto během roku svítí na různé zeměpisné šířky pod různými úhly.

V červenci je severní polokoule nakloněna ke Slunci a v létě přijímá plnou záři naší hvězdy. Mezitím je jižní polokoule nakloněna směrem od Slunce a dny jsou tam kratší a chladnější.

Ačkoli afélium nastává jen několik týdnů po červnovém slunovratu a perihelium přichází krátce po prosincovém slunovratu, tyto události spolu nesouvisejí, upozorňuje server Timeanddate.

Ilustrace oběhu Země kolem Slunce ukazuje, jak sklon osy planety určuje roční období. Zemské polokoule zažívají zimu, když jsou natočeny směrem od Slunce, a léto, když jsou obráceny ke Slunci. | zdroj: Profimedia

Data afélia a perihelia nejsou pevná, mohou se lišit se o několik dnů, což je způsobeno kolísáním výstřednosti oběžné dráhy Země.

Proč máme na severu delší léto

Kepler dokázal nejen vypočítat dráhu Země kolem Slunce, kromě toho zjistil, že planeta se pohybuje nejrychleji, když je v periheliu, a nejpomaleji v aféliu. Důsledkem je o několik dní delší léto na severní polokouli než na polokouli jižní, což vám mohlo zůstat utajeno.

A čím vysvětlit fakt, že nejvyšší globální teploty zaznamenáváme v době, kdy je léto na severní polokouli, ne na jižní? Je to způsobeno tím, že na severní polokouli je víc pevniny a nad pevninou teploty kolísají výrazněji než nad vodou.

Nasnadě je ještě otázka, co by stalo s ročními obdobími, pokud by rotační osa Země nebyla nakloněna? V takovém případě by změny ročních období nenastávaly. Slunce by bylo v zenitu (nadhlavníku) vždy na rovníku. Podnebí, srážky a průměrné teploty by určovala téměř výhradně zeměpisná šířka a formy života na Zemi by se nemusely přizpůsobovat změnám ročních období.