(Původní zpráva 5. 7. 2023 13:03, aktualizováno, 6. 7. 2023 10:05)

Úterý a středa 4. a 5. července 2023 byly nejteplejšími dny na světě. Průměrná teplota během nich dosáhla 17,18 stupně Celsia. 

Tím byl překonán předchozí denní rekord naměřený v pondělí, kdy globální teplota poprvé překonala hranici 17 stupňů Celsia. Její hodnota na povrchu planety tento den dosáhla 17,01 stupně Celsia, informuje agentura AP.

Globální teploty se dosud pohybovaly v rozmezí 12 až 17 stupňů. Do tohoto týdne měla nejvyšší denní teplota hodnotu 16,92 stupně. Meteorologové, jejichž data měření tohoto typu teplot sahají do roku 1979, ji zaznamenali loni 24. července. 

Klimatologové předpokládají, že tento týden vystoupily globální teploty nejvýš za posledních zhruba 125 000 let. 

Uvidíme ještě vyšší čísla 

Na nový rekord ukazují údaje z Národních center pro environmentální předpovědi (NCEP) vyhodnocené vědci Mainské univerzity ve městě Orono pomocí nástroje Climate Reanalyzer, který využívá satelitní data a počítačové simulace. 

„Naměřené hodnoty představují užitečný pohled na to, co se děje v oteplujícím se světě,“ cituje AP klimatologa Seana Birkleho, který se na vývoji systému Climate Reanalyzer podílel.

NCEP has placed Earth's average temperature yesterday as the hottest single day thus far measured by humans.

This is driven by the combination of El Niño on top of global warming, and we may well see a few even warmer days over the next 6 weeks. pic.twitter.com/RCrROHaWwp

— Dr. Robert Rohde (@RARohde) July 4, 2023

„NCEP stanovila včerejší průměrnou teplotu na Zemi jako nejteplejší den, který byl dosud lidmi změřen. Je to způsobeno kombinací jevu El Niño a globálního oteplování, a je možné, že v příštích šesti týdnech uvidíme ještě několik teplejších dnů,“ napsal v úterý na twitteru Robert Rohde, vedoucí vědecký pracovník Berkeley Earth, organizace analyzující data o teplotě planety. 

Jeho předpověď se vyplnila hned v následujících dnech. A dá se očekávat, že další rekordní záznamy budou následovat. Na severní polokouli léto teprve začíná a průměrná globální teplota obvykle stoupá až do konce července, nebo začátku srpna.

Už v červnu přitom naměřila evropská organizace Copernicus historicky nejvyšší teploty pro toto roční období. Celosvětová průměrná teplota během něj dosáhla 16,51 stupně Celsia.

Předpoklad růstu teplot v následujících týdnech se opírá o fakt, že globální průměrné teploty vzduchu ovlivňují sezónní cykly na severní polokouli výraznější než cykly na polokouli jižní. Je to způsobeno tím, že na severní polokouli je víc pevniny a nad pevninou teploty kolísají výrazněji než nad vodou.

Blížíme se bodu zvratu

„Kdy bude nejteplejší den? Bude to tehdy, až se globální oteplování, meteorologický jev El Niño, který se vyznačuje nadprůměrně vysokou teplotou povrchu moře ve střední a východní části Tichého oceánu v blízkosti rovníku, a roční cyklus seřadí dohromady. Což je několik příštích měsíců. Bude to trojitý úder,“ řekl deníku Washington Post Myles Allen, profesor geosystémových věd na Oxfordské univerzitě.

Allen upozornil, že globální teploty jsou nyní o 1,25 stupně Celsia vyšší než jejich předindustriální průměr. „Nyní se otepluje o 0,25 stupně Celsia za desetiletí. Proto vidíme, že rekordy padají průběžně, a ne jen jednorázově,“ upozornil Allen.

Kromě toho se nedá čekat, že lidstvo výrazně omezí spalování fosilních paliv. V současnosti vypouští do atmosféry každoročně zhruba 40 miliard tun oxidu uhličitého. Rostoucí koncentrace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře zesiluje skleníkový efekt, který ohřívá Zemi.

Skleníkové plyny propouštějí záření Slunce směrem k naší planetě, takže dopadne až na zemský povrch. Zpětné záření chladnějšího povrchu Země ale pohltí, a tak zahřívají okolní vzduch.

Nejsou to jen teploty vzduchu, které znepokojují klimatology. Svět zažívá v posledních týdnech souběh extrémních meteorologických jevů. Teplota vody v severním Atlantiku se drží až o několik stupňů nad běžnou úrovní, což vyvolává obavy z ničivých bouří, a rozsah zalednění ve vodách kolem Antarktidy se propadl hluboko pod předchozí minima, zaostává o více než milion čtverečních kilometrů za dřívějšími minimy.

Meteorolog Jeff Berard tweetuje, že „známky života se zbláznily“.

Off the charts, charts! Earth's vital signs are haywire. The astonishing extremes being reached by Earth, many at the same time. Thanks to @MichaelFWehner @EliotJacobson @ZLabe @MichaelRLowry @climate_ice @m_parrington https://t.co/SuwROUPcZu

— Jeff Berardelli (@WeatherProf) June 29, 2023

Nová Zpráva o stavu klimatu, kterou letos vydal Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC, upozorňuje, jak rychle se blížíme ke stavu, který bývá označován za bod zvratu. Je jím nárůst globální teploty o 1,5 stupně Celsia proti předindustriální úrovni (za počátek industriální epochy pokládá IPCC rok 1750).

Tato hodnota, kterou máme podle zprávy dosáhnout v příštím desetiletí, by měla spustit nezvratné změny, jakými jsou třeba masivní tání, růst hladiny oceánů a moří a proměna amazonského pralesa v savanu.