Vypadá to na první pohled paradoxně: Globální teplota na povrchu Země stoupá a lidstvo se tento vývoj snaží alespoň zpomalit. Naproti tomu nitro naší planety se ochlazuje, patrně už od jejího zrodu před 4,5 miliardy let.

Bude Země druhým Marsem?

Studie, publikovaná v časopise Earth and Planetary Science Letters, naznačuje, že chladne výrazně rychleji, než jsme dosud předpokládali. Jádro planety je přitom pro život veledůležité.

Horké a tekuté vnější jádro mezi pevným vnitřním jádrem planety a zemským pláštěm funguje jako dynamo. Prouděním jádra vzniká magnetické pole, které vytváří kolem naší planety neviditelnou strukturu – magnetosféru, bránící většině nabitých částic slunečního větru dostat se na povrch Země. Tím jádro chrání život.

Kromě toho, spolu s tektonickou aktivitou a vulkanismem pomáhá magnetické pole životu tím, že stabilizuje globální teploty a formuje uhlíkové cykly.

Pokud by jádro vychladlo a ztuhlo, Země by o magnetické pole, magnetosféru i stabilní klima přišla. Stal by se z ní druhý nehostinný a pustý Mars.

Výsledky zmíněné studie, kterou vypracoval vědecký tým ze Švýcarského technologického institutu v Curychu vedený planetárním vědcem Motohikou Murakamim, naznačují, že taková situace může nastat dřív, než si experti dosud mysleli.

Tým během výzkumu ozářil pulzními lasery krystal bridgmanitu – minerálu, který tvoří 38 procent objemu planety. Zvýšil teplotu krystalu na 2 440 Kelvinů a tlak na 80 gigapascalů. Tím vytvořil podmínky blízkém těm, které panují ve spodním plášti (až 2 630 Kelvinů a 127 gigapascalů).

Stavba Země: Zleva – vnitřní jádro, vnější jádro, spodní plášť, atmosféra, zemská kůra, horní plášť. | zdroj: Profimedia

Měřením vědci zjistili, že tepelná vodivost bridgmanitu je 1,5krát větší, než se dosud předpokládalo.

Znamená to, že tepelný tok z jádra do pláště (rychlost, kterou se vnitřek Země ochlazuje) je mnohem rychlejší. A tento proces by se mohl ještě zrychlit – když se bridgmanit ochladí, mění se na minerál post-perovskit, který má vyšší tepelnou vodivost.

Země vychladne. Ale až na ‚svatého Dyndy‘

„Naše výsledky poskytují nový pohled na vývoj dynamiky Země,“ cituje vedoucího studie profesora Muramakiho časopis Science Alert. Muramaki však přiznává: „Stále o těchto událostech nevíme tolik, abychom určili jejich přesné načasování.“

Mars se ochlazuje o něco rychleji pro svou menší velikost oproti naší planetě. Existuje však mnoho dalších proměnných, které tento vývoj mohou pohánět.

Jedním z nich je například rozpad radioaktivních prvků, který může vytvářet dostatečné teplo k udržení sopečné činnosti. Tyto prvky se uvnitř Země nacházejí, jejich fungování jsme ale dosud nepochopili.

Doba, kdy se jádro Země kriticky ochladí, je každopádně hodně vzdálena, nedá se měřit délkou našich životů. Planeta z lidského hlediska vychladne až na ‚svatého Dyndy‘. Neobyvatelnou ji mohou dřív udělat změny jiných podmínek.

Každopádně máme spoustu času na to, abychom zjistili, jak přesně zemské jádro chladne a co z toho pro lidstvo vyplývá. Mnohem menší porce času nám zbývá k tomu, abychom zabrzdili globální oteplování.