Před 84 miliony let byla osa rotace Země tak nakloněna, že se naše planeta po oběžné dráze vlastně „kutálela“. Vyplývá to ze studie založené na rozboru vápence nacházejícího se na území dnešní Itálie.

Vandr prozradily magnetické stopy

Výzkumníci analyzovali vzorky této horniny pocházející z období pozdní křídy před 100,5 až 65,5 miliony let. „Polární vandr“ prozradily fosilie bakterií, které tvoří řetězce minerálního magnetovce, nejstarší známé látky s magnetickými vlastnostmi. Byly uvězněné ve vápenci.

Ruda magnetovec – přesněji změna magnetického otisku v rudě – poskytla jedinečný pohled do proměn magnetického pole oblasti a do bloudění pólů v období pozdní křídy.

Z pozorování planet víme, že severní a jižní pól (bez ohledu na magnetický pól) není něčím trvalým. Při rotaci planet může nastat výrazný odklon osy. Nynější studie, publikovaná v žurnálu Nature Communications, je zatím nejprůkaznější indicií, že na vandr se kdysi vydaly i zemské póly.

Z dat, které vědci shromáždili, vyplývá, že před 84 miliony let – tedy v éře dinosaurů – se osa rotace planety naklonila o 12 stupňů. Území Itálie se tak významně přiblížilo k oblasti rovníku. A stejným směrem se pohnula i oblast současné střední Evropy. Póly se však překvapivě rychle – do pěti milionů let – vrátily do původních míst.

Tento jev jste možná viděli u rotující káči, když najela na nějaký kamínek. Na chvíli se vychýlila z osy a zase se do ní zase vrátila. Země vlastně sklouzla po svém jádře.

Když se Země převracela z boku na bok

„Představte si, že se na Zemi díváte z vesmíru. Změna osy rotace by vypadala, jako by se Země převracela na bok. Ve skutečnosti ale celý obal planety – pevný plášť a kůra – rotoval kolem neměnného kapalného vnějšího jádra,“ popsal putování pólů jeden z autorů studie, geolog Joe Kirschvink z Tokijského technologického institutu.

I když magnetické pole zůstalo stejné, mohl mít náklon planety před desítkami milionů let významný vliv na podmínky života. Nynější závěry studie by v budoucnu mohl potvrdit třeba objev významnějšího vymírání některých druhů z období polárního bloudění.

Existuje nicméně i alternativní vysvětlení proměn v magnetických otiscích magnetovce: změna magnetického pole bez změny osy rotace. Itálie se nikam posouvat nemusela, jen se dočasně změnila intenzita magnetického pole vytvářeného v zemském nitru.

Autoři studie však tuto možnost označují za nepravděpodobnou. Magnetické pole je méně proměnlivé, zatímco výraznou změnu osy rotace podobnou té, kterou odhalila nová studie, už známe i z jiných planet.

Víme sice také o tom, že magnetické pole se může „přepólovat“ či jinak měnit, ale tyto změny mají odlišný charakter i výrazně kratší trvání než zmíněných pět miliónů let.

Tak vypadá opravdový polární vandr. | zdroj: Victor C. Tsai/Wikimedia Commons/Public Domain

Nynější studie je každopádně nejlepší sbírkou paleomagnetických dat ze studované éry.

„Hojnost dat je jeden z důvodů, proč je tak osvěžující vidět tuto práci,“ řekl serveru Science Alert geofyzik Richard Gordon z Riceovy univerzity v texaském Houstonu poté, co si studii přečetl.