Důsledkem globálního oteplování, ke kterému přispívají lidé spalováním fosilních paliv, jsou tající ledovce. Rozpouštění mas ledu a jejich vlévání do oceánů mění rozložení vody na Zemi. A to má dopad na zemskou rotaci. Osa, kolem které planeta rotuje, se vychyluje.

K takovém poznatku dospěli geovědci z čínského Institutu geografických věd a přírodních zdrojů a fakulty enviromentálního inženýrství Kodaňské univerzity, kteří zkoumali „putování pólů“.

Na sever… a na jih

Severní a jižní pól nejsou jednou navždy pevně dané body. Jejich polohu určuje osa, kolem které se planeta otáčí. Póly leží na jejích krajních bodech na povrchu planety. A protože osa rotace závisí na rozložení hmoty na Zemi, mění se také místa pólů.

Měřením se už dříve zjistilo, že se polární drift od roku 1995 posunul na východ. Průměrná rychlost tohoto pohybu přitom byla v letech 1995 až 2020 sedmnáctkrát rychlejší než mezi roky 1981 až 1995. A od roku 1980 se poloha pólů posunula už o čtyři metry.

Tající ledovec plující u Antarktidy. | zdroj: Profimedia

Geovědci, kteří který svůj výzkum popisují v odborném magazínu Geophysical Research Letters mají za to, že jeho hlavní příčinou tohoto posunu je měnící se rozložení vody na povrchu planety, které je důsledkem tání ledovců. Ročně se rozpouští v oceánech až bilion tun ledu.

Výzkumníci svůj fyzikální model založili na datech ze společného výzkumu americké agentury NASA a německého institut GRACE. V něm vědci sledovali rozložení hmotnosti po planetě – pátrali po změnách gravitace v různých místech zeměkoule.

Geovědci teď tato data srovnávali s posunem pólů a závěr jejich studie formulovala její vedoucí Šan-šan Tengová takto: „Příčinou driftu polárního ledu je s nejvyšší pravděpodobností rychlejší tání ledu během globálního oteplování.“

Vliv vody na rozložení hmotnosti na Zemi je skutečně významný. Voda pokrývá 71 procent zemského povrchu. Hmotnost vody v oceánech a mořích je odhadována na 1,369krát 10¹⁹ kilogramů, hmotnost ledovců na 2,3krát 10¹⁹ kilogramů a sladké vody na 5krát 10¹⁷ kilogramů.

Epocha lidí-hybatelů

Poměřováno velikostí planety jsou naměřená výchylka osy a posun pólů titěrné. Člověk je v běžném životě nepostřehne. Upozorňují však na to, že činnosti lidí na planetě (měřitelně) ovlivňuje její pohyb.

Není zřejmé, jaký podíl lidstvo na vychýlení osy rotace Země má. Jisté ale je, že není nezanedbatelný, protože lidé významnou měrou přispívají k emisím skleníkových plynů, které planetu oteplují.

Někteří vědci dnes vyzývají k tomu, aby současná geologická epocha byla nazývána antropocén (složenina z řeckých slov ἄνθρωπος „člověk“ a καινός „nový“), tedy období, ve kterém lidstvo svou činností zásadním způsobem ovlivňuje zemský ekosystém.

Nahlíženo novými poznatky – mimo jiné těmi o rotaci planety a posunu pólů – to vypadá jako oprávněný požadavek.