Pozůstatky dítěte druhu Homo sapiens, které zemřelo před zhruba 80 tisíci lety v Africe, jsou dokladem nejstaršího pohřbu v historii lidí.

Z nového výzkumu vyplývá, že naši předci byli především lovci. Až poté, co vyhubili velká zvířata, patrně vzali na milost rostlinnou stravu, stali se také sběrači a později zemědělci.

Vědci popsali dosud nevídaný objev konzervované mozkové tkáně člověka, který zemřel před dvěma tisíci lety.

Dějiny evoluce jsou dějinami křížení různých druhů. Příbuzné druhy se kříží bez výraznějších problémů, a mnohdy to může být i výhodné.

Pomocí analýzy zubní skloviny popsali vědci obřího primáta, který obýval zemi před dvěma miliony let a dorůstal až třímetrové výšky.

Děsivý objev pozůstatků dvou nemluvňat zaskočil vědce. Jejich hlavy byly vsazeny do helmic vytvořených z lebek starších dětí.