Ženy čtou cizí emoce lépe než muži. Vědci konečně zjistili proč

- Člověk autor: Jan Toman

Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, zní titul známého knižního bestselleru, kterému dává za pravdu naše každodenní zkušenost. I přes obrovské individuální rozdíly mezi lidmi se psychická stránka mužů a žen v průměru výrazně odlišuje. Průměrný muž se od průměrné ženy liší v mnoha ohledech, přičemž zdaleka ne všechny rozdíly jsou dané odlišnou výchovou. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Evoluční psychologie nás koneckonců učí, že se příslušníci obou pohlaví museli v minulosti vyrovnat s různými tlaky prostředí i vlastní sociální skupiny, což se odrazilo na jejich přirozeném nadání k různým činnostem.

Třeba lepší sociální schopnosti žen potvrdil už nejeden výzkum. Teprve nedávno se ale týmu badatelů z Evropy a Jižní Afriky podařilo rozluštit, jaké faktory za nimi stojí a jaký mají tyto faktory vliv na fungování mozku. Klíčovou roli zřejmě hraje mužský pohlavní hormon testosteron.

Jednou z oblastí, ve kterých většina žen hravě strčí muže do kapsy, jsou aktivity založené na vcítění se do druhých – empatii a s tím spojeném odezírání nálad a úmyslů. Důmyslný test zaměřený na ohodnocení této schopnosti nese poněkud mystický název "čtení mysli podle očí".

Netestuje ovšem žádné nadpřirozené schopnosti, ale neméně ohromující schopnosti přirozené. Osobám účastnícím se experimentu je promítnuta horní část tváře, která hlavně pomocí očí vyjadřuje nějaké rozpoložení. Následně mají ze čtyř možností vybrat, jaká emoce to byla. Výzkumníci měří čas, počet správných odpovědí a chyb.

Ženy jsou v tomto testu v průměru úspěšnější než muži. Stačí jim ovšem podat malou dávku testosteronu a jejich výkon se výrazně sníží. Tento efekt je navíc ovlivněn poměrem délky druhého a čtvrtého prstu, který odráží hladinu testosteronu při zárodečném vývoji. Mužský pohlavní hormon (který se ale v menším množství vyskytuje i v ženském těle), respektive jeho množství, tak očividně zodpovídá za lví kus rozdílu mezi empatií mužů a žen. V opačném směru naopak působí převážně ženský hormon oxytocin.

Donedávna však zůstávalo záhadou, jak přesně testosteron ovlivňuje tyto aspekty lidské psychiky. Pod kůži, nebo lépe pod lebku, se celému problému rozhodl podívat tým evropských a jihoafrických vědců. Najali šestnáct mladých zdravých žen a pomocí magnetické rezonance prozkoumali aktivitu jejich mozku při "čtení mysli podle očí". Experiment drobně modifikovali, protože potřebovali, aby se účastnice soustředily jen na test a nelétaly očima po všech nabízených odpovědích.

Poté, co výzkumníci uložili účastnice experimentu do přístroje pro magnetickou rezonanci, jim začali promítat série obrázků. Na prvním byl vždy nápis se jménem nějaké emoce, na druhém výraz očí. Následně měly účastnice několik sekund na odpověď, zda se oba výrazy shodovaly, nebo ne. Každá z nich podstoupila magnetickou rezonanci dvakrát. Při jednom průběhu podali výzkumníci každé z žen malé množství testosteronu, při dalším jen neaktivní látku. Před podáním látky a před samotným experimentem o několik hodin později navíc účastnice vyplnily několik dotazníků zaměřených na jejich psychické vlastnosti a rozpoložení.

Výsledky po všech statistických analýzách kupodivu neukázaly průkazný rozdíl mezi množstvím správných odpovědí u žen ovlivněných a neovlivněných testosteronem ani mezi délkou jejich rozvažování. To ovšem nikoho nepřekvapilo, na vině je zjevně nízký počet účastnic.

Zajímavé výsledky naopak vzešly z analýzy mozkové aktivity. Největší aktivitu vykazoval při experimentu levý dolní závit na předním laloku koncového mozku (gyrus frontalis inferior), ve vysoké ženské empatii ale zřejmě hraje větší roli než jeho aktivita intenzita spojení s oblastí mozkové kůry zodpovědnou za pohyb a přední částí pásovitého laloku (cingulum) mozkové kůry. Právě intenzita těchto spojení se u žen nápadně snižovala po podání testosteronu.

K čemu je to všechno dobré? Kromě další části do skládanky fungování lidského mozku možná i z bezprostředně praktického hlediska. Nestandardní aktivita zmíněných částí mozku či jejich propojení jasně souvisí s poruchami autistického spektra. Ty jsou mimo jiné spojené se snížením empatických schopností a na jejich vznik má vliv hladina testosteronu ve vyvíjejícím se zárodku.

Všechny tyto jevy, zdá se, úzce souvisí, a možná tak bude na jejich základě možné předcházet vzniku autismu nebo alespoň pomoci lidem s některou z poruch autistického spektra.

Zdroj: PA Bos, D Hofman, EJ Hermans, ER Montoya, S Baron-Cohen & J van Honk (2016): Testosterone reduces functional connectivity during the ‘Reading the Mind in the Eyes’ Test. Psychoneuroendocrinology, 68.

Tagy: věda a poznání

Zdroje: Vlastní