Co o tom soudí věda?

Není vegan jako vegan. I všežravci se liší

V první řadě platí, že zásadním způsobem záleží na tom, co za veganskou stravu pokládáte, píše magazín Live Science. Pod ní spadá mnoho druhů potravin, které mají odlišný vliv na naše zdraví. V průměru přitom recept na optimální zdraví z hlediska stravování zůstává stejný po několik posledních desetiletí.

Výživové studie dlouhodobě ukazují, že vysoké množství ovoce v jídelníčku (blížící se 50 procentům) lidskému organismu prospívá. Sacharidy (typicky pečivo či těstoviny) by v ideálním případě měly dosahovat dalších 25 procent objemu jídelníčku a bílkoviny, mezi které patří maso a luštěniny, zbylých 25 procent.

Veganská strava je taková, při níž strávník nekonzumuje živočišné produkty – maso, mléčné výrobky či vajíčka. Mnozí vegani si však pravidla upravují podle vkusu, takže někteří si povolili konzumaci medu, zatímco jiní si dopřejí sýry.

Vypustit živočišné produkty může být spojeno s vysokým objemem nezpracovaného ovoce a zeleniny. Také to ale může znamenat konzumaci instantních pizz a těstovin, tedy zpracovaných potravin, které neobsahují maso a sýr.

Obě tyto možnosti budou mít odlišný vliv na zdraví, a tak i délku života. Přitom platí, že zpracované potraviny mají na zdraví horší dopad, píše magazín Live Science.

Studie naznačují, že jídelníček obsahující minimum zpracovaných potravin a veganských zdrojů bílkovin je pro zdraví lepší než zpracované náhražky masa.

„Veganská strava je dávána do souvislosti se snížením rizika mnoha chronických zdravotních stavů spojených se srdečními chorobami, cukrovkou druhého typu, některými typy rakoviny a obezitou,“ cituje Live Science dietoložku Brooke Jacobovou ze společnosti Christiana Care.

Nižší úmrtnost veganů neprokázána

Studie publikovaná v časopisu The American Journal of Clinical Nutrition zjistila, že veganství sice může snížit výskyt některých chronických onemocnění, ale není jisté, zda se to projeví i na nižší úmrtnosti.

„Záleží na kvalitě stravy. Pokud jíte celý den jen hranolky s kečupem, technicky to je veganská strava, ale všichni tušíme, že s tím zdravím to nebude moc slavné,“ řekla Neddu Eliška Selinger z 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která se zaměřuje na výzkum veganství.

Vědkyně upozornila: „Pokud ale člověk jí vyváženou veganskou stravu, ve které je dostatek ovoce, zeleniny a luštěnin a doplňuje ji vitamínem B12, tak na tom může být lépe než průměrný masožravec.“

Ve své nejnovější metastudii založené na analýze dostupných studií Eliška Selinger dospěla k poznatku, že vegani jsou citelně štíhlejší a mají také nižší hladinu cholesterolu. Je ale u nich patrné vyšší riziko zlomenin.

Co se týká věku dožití, nejsou k jasnému závěru potřebná data. Zdá se ale, že rozumně se stravující vegani mají také mírně nižší riziko výskytu nádorových onemocnění.

„Studium veganské stravy je vlastně nová záležitost, a tak máme pořád víc otázek než odpovědí. Zkrátka - žádná strava není černobílá,“ řekla Eliška Selinger.

Shrnuto

Existují předběžné náznaky, že správné dodržování veganského jídelníčku může nést zdravotní benefity. Jeho výhodou je dostatečný příjem nezpracovaných potravin a množství zeleniny i ovoce.

Tedy to, v čem můžou hřešit – a často hřeší – nejen všežravci, ale i mnozí vegani.