Lidskou řeč mění styl života a strava

MAGAZÍN - Člověk autor: Pavel Pešek

Poté, co se rozšířilo zemědělství a lidé začali jíst měkčí stravu, změnil se jejich skus, což usnadnilo výslovnost některých hlásek.

Lebka pravěkého člověka-lovce z území dnešního Rumunska (vlevo) a člověka ze zemědělské civilizace na místě současného Řecka z období před 2500 lety, na které je patrný posun ve skusu

Lebka pravěkého člověka-lovce z území dnešního Rumunska (vlevo) a člověka ze zemědělské civilizace na místě současného Řecka z období před 2500 lety, na které je patrný posun ve skusu,zdroj: Institutul de Antropologie

Obecně přijímaná lingvistická teorie předpokládá, že od počátku vzniku našeho druhu máme veškeré potřebné anatomické a mentální vybavení pro tvorbu všech lidských zvuků. Nové zvuky podle této teorie vznikají hlavně omylem, když má někdo špatnou výslovnost nebo někdo jiný špatně slyší.

Zastoupení jednotlivých zvuků by tedy mělo odpovídat tomu, jak snadno se vyslovují, jak dobře je jim rozumět, a jak snadno se učí. (V současnosti existuje okolo 7000 jazyků.)

Některé zvuky jsou natolik univerzální, že je identifikujeme téměř ve všech jazycích. Jsou to například samohlásky a, i, u a některé jednoduché souhlásky jako m. Existují ale exotické zvuky, jako mlaskavky, unikátní pro malý počet afrických jazyků.

Ve vzdálené budoucnosti se může stát, že zvuky ve všech jazycích budou mít stejné zastoupení podle toho, jak snadno se vyslovují. Tato vize by se ale naplnila pouze za předpokladu, že je řečový aparát anatomicky moderních lidí neměnný.

Klíčové zemědělství

Nová studie však ukazuje, že to tak není. Výrazná změna stravy po rozšíření zemědělství vedla patrně ke změně obrušování zubů a zátěže čelistí při žvýkání a posunu ve skusu dospělých. Tato změna skusu zjednodušila výslovnost labiodentálních (retozubných) hlásek jako je f a v.

profimedia-0340805985neolitagriculture

Zemědělci v době neolitu. S měkkou stravou se měnila i jejich řeč,zdroj:Profimedia.cz

Navzdory zmiňované teorii o fixních schopnostech vyslovování různých zvuků si již dříve někteří lingvisté všimli, že lovecko-sběračská etnika mají ve svém zvukovém repertoáru podezřele snížené zastoupení labiodentálních zvuků. Nevrhli teorii, že nižší frekvence těchto zvuků je dána odlišným skusem lovců sběračů. Lovci sběrači mají rovný skus, kdy horní přední zuby sedí přesně na spodních.

Všichni lidé mají v dětství mírný předkus (horizontální přesah horních předních zubů nad dolními od 4 mm) a překus (přesah horních předních zubů přes dolní ve vertikálním směru o 2 až 3 mm). Důvodem, proč mají dospělí lovci sběrači rovný skus, je to, že se živí stravou, která je tvrdší a představuje větší zátěž pro zuby a čelisti.

Kompenzační růst obrušovaných zubů a jejich mírné posouvání v čelisti vede právě k rovnému skusu. Nová studie se snaží pomocí moderních metod zjistit, jestli je přechod k měkké stravě zodpovědný za změnu toho, jak mluvíme.

Protože nemáme detailní záznamy o zvucích v lidských jazycích, museli vědci vliv stravy na jazyky testovat jinak. Součástí studie proto byly experimenty s biomechanickými modely lidských hlav a řečových aparátů. Tyto modely ukazují, že s předkusem a překusem vyžaduje vyslovování labiodentálních hlásek o 30 procent méně svalové námahy.

Zároveň je větší šance na náhodný dotyk spodního rtu a horních zubů a neúmyslné vytvoření labiodentálního zvuku. Společně s tím je mírně ztížena výslovnost bilabiálních zvuků, jako je m a p. Nicméně bilabiální zvuky jsou stále jedny z nejjednodušších, a proto jsou v moderních jazycích stále hojné.

Biomechanické modely ukázaly vliv skusu na výslovnost některých zvuků. Jak je to ale s předpokládaným vlivem stravy?

Pro velký soubor současných jazyků byly porovnávány registry jejich zvuků a převládající životní styl národů, které jimi hovoří. Jazyky současných lovců-sběračů mají o 27 procent méně labiodentálních zvuků než jazyky ostatních kultur.

Řeč šlechty a králů

V další části studie se vědci zaměřili na oblasti obývané s prozkoumanými lovecko-sběračskými etniky. Studovali obyvatele Grónska, jihoafrické Khoisany a australské Aboridžince.

Zjistili, že ze tří dochovaných jazyků původních obyvatel Grónska má labiodentální zvuky jen jeden. Tímto jazykem mluví obyvatelé v západní části ostrova, kteří byli v největším kontaktu s evropskými kolonisty.

Labiodentály se v jejich jazyce vyskytují jen v převzatých slovech z evropských jazyků. To, že jde o nově převzaté zvuky, potvrzuje skutečnost, že jejich správnou výslovnost zvládají jen příslušníci mladších generací, zatímco starším domorodcům dělá problémy.

Podobné výsledky mělo i lingvistické bádání v Jižní Africe a Austrálii. Styl života a s ním spojený typ diety odpovídá tomu, jak mluvíme.

A jak to bylo z pohledu historie? Vědci se zaměřili na dobře prostudovanou skupinu indoevropských jazyků. Pro indoevropské jazyky existují dobré a v některých případech i staré historické záznamy, například z období antiky. Současná i známá historická podoba indoevropských jazyků byla použita ke tvorbě fylogenetických modelů vývoje řeči.

Je to stejná metodu, která se využívá při studiu příbuznosti a vývoje biologických druhů. Podle použité datovací metody (dva různé odhady stáří prvního indoevropského jazyka) se labiodentální zvuky začaly výrazně šířit před 6000 až 4000 lety nebo před 4500 až 3500 lety.

Oba tyto odhady spadají do období, kdy se šířil chov mléčného dobytka a mletí obilí. Tyto dvě praktiky přispěly ke změkčení lidského jídelníčku.

Další nezbytný předpoklad pro rozšíření měkké stravy jsou i nádoby vhodné na vaření. Nejstarší keramika existovala již před 7000 lety, takže tento předpoklad byl také naplněn.

Předpokládá se, že šíření labiodentálů mohlo být urychleno i díky tomu, že šlo o symbol vyššího sociálního postavení. Bohatší lidé si mohli dovolit měkčí a kvalitnější jídlo, a tudíž snazší výslovnosti labiodentálních zvuků. Královské r tedy mohlo být spíš královské v nebo f.

Nová studie tedy dokázala, že řečový aparát moderních lidí není neměnný a vysvětlila mechanismus, který vedl k výrazné změně lidských jazyků. Budoucí lingvistické studie budou muset přiznat větší váhu i lidské ekologii a antropologii.

Zdroj: Blasi DE, Moran S, Moisik SRet al. Human sound system are shaped by post-Neolithic changes in bite configuration. Science 2019; eaav3218.  https://science.sciencemag.org/content/363/6432/eaav3218

Tagy: potraviny rec zemědělství antropologie věda a poznání lingvistika