Cikády tráví většinu svého života v podzemí, kde přijímají potravu a rostou. Některé druhy tráví v podzemí 13 až 17 let a potom se náhle objeví na povrchu.

Nejstarší druhy žijí v USA 

Na nejdéle žijící druhy tohoto hmyzu narazíte Spojených státech. Jejich podivný životní cyklus vědci znají už pár desetiletí, ale zatím nemají úplnou představu o tom, jak cikády skutečně žijí. Svou roli tu prý hraje matematika.

Cikády, které žijí periodickým životem, patří do rodu, který se nazývá Magicikáda. Zde se pak rozdělují na tři druhy, které se vyskytují v podzemí 17 let a čtyři druhy, které se na povrhu objeví po 13 letech. Pro lepší přehlednost se číslují římskými číslicemi. Takto je začal pojmenovávat entomolog Charles Marlatt už v roce 1898.

Cikády se po objevení na povrchu dožívají v průměru jen jednoho měsíce. Obvykle se stanou potravou některých zvířat, např. krocana. Mimořádně krátký život vedou především samci. Potom, co se spáří, vyčerpají svoje energetické rezervy a zcela vyčerpaní zahynou.

Žijí v podzemí kvůli bezpečí? 

Nyní všechno závisí na samičkách, které musí po oplodnění naklást svá vajíčka. Samičky mají na konci svých těl kladélko, kterým kladou vajíčka do stromků.

Vajíčka jsou v mladých stromcích chráněna a jsou chráněna proti vysychání. Později se mladí jedinci cikád živí šťávou ze stromů.

Mnohem později spadnou vylíhlí jedinci na zem a zamíří do podzemí, kde se živí na kořenovém systému stromů. Cikády procházejí pěti stádii vývoje a trvá roky, než se jim podaří získat dostatek živin a projdou všemi pěti stádii. Na vině je jejich potrava. Šťáva ze stromů totiž obsahuje málo dusíku a živin.

Na povrch se potom vracejí, až když půda dosáhne určité teploty. Jejich tělíčka jsou ze začátku měkká, teprve později ztvrdnou.  

Otázkou ovšem zůstává, proč některé druhy dělají přesně po 13 a 17 letech. Podle vědců je možné, že jim to nějakým způsobem pomáhá uniknout dravcům, případně může jít o reakci na prostředí, ve kterém cikády vznikly. Jde ovšem pouze o teorie.