Mark C. Urban, profesor ekologie a evoluční biologie, svou analýzu založil na informacích z přibližně 130 dříve publikovaných výzkumů. Tvrdí, že pokud se politika ohledně klimatu nezmění, zvyšování globální teploty v budoucnosti smrtelně ohrozí až jeden ze šesti druhů. Urbanova studie vyšla na počátku května v časopise Science a vědec v ní kromě úrovně rizika, které změna klimatu představuje, definuje také vlivy, které k tomuto riziku přispívají.

Jde o první výzkum, který v daném problematice využil holistický přístup. Urban porovnával veškeré globální náhledy a data z předchozích studií. Ty se lišily v mnoha významných ohledech, jako byly například metody výzkumu, pozorované druhy, geografické oblasti i následné předpoklady.

Nekonzistentní výsledky znemožňovaly porovnávání napříč jednotlivými druhy. „Asi 60 % studií o dopadech změny klimatu se soustředilo hlavně na Severní Ameriku a Evropu, přestože Jižní Amerika, Austrálie a Nový Zéland jsou riziku vymírání druhů vystaveny nejvíce. Tyto oblasti jsou charakteristické unikátním rozsahem klimatu, a také svými původními druhy vázanými na specifický biotop“, uvádí Urban. „Austrálie a Nový Zéland jsou území, která jsou relativně malá a izolovaná, takže možnost druhového 'posunu' do jiného prostředí jednoduše není možná“, dodává Urban.

Zjednodušeně lze výsledky nového výzkumu vysvětlit tak, že každý stupeň, o který vzroste globální teplota, znamená v budoucnosti vlnu druhového vymírání. Na základě dnešních podmínek studie předpokládá až tříprocentní ztrátu druhů. Pokud se Země oteplí o další 3 °C, riziko vymírání se zvýší na 8,5 %. A pokud budou klimatické změny pokračovat v takové míře i nadále, svět zažije do roku 2100 zvýšení teploty až o 4,3°C, odpovídající až 16% druhovým ztrátám.

Mezi další znepokojivá zjištění patří také to, že riziko vymírání postihuje druhy napříč všemi taxonomickými skupinami. „Obecně jsme si mysleli, že určité skupiny by byly ohroženy více než jiné, ale naše výsledky ukazují, že se změnami klimatu budou ovlivněny všechny,“ vysvětluje Urban.

Navíc i druhy, které přežijí, se budou muset potýkat s množstvím změn co se týče hojnosti, rozšíření, a nebo také vzájemné interakce s jinými druhy. Takové změny pak zásadně ovlivní ekosystémy, růst zemědělských plodin, šíření nemocí, a mohou přinést mnohé neočekávané následky.

„Je dost těžké předvídat konkrétní změny: máme co do činění s miliony druhů, z nichž žádné se nechovají naprosto stejně. Ve skutečnosti můžeme být ještě překvapeni, jaká nepřímá biologická rizika ovlivní svět víc, než bychom kdy předpokládali.“ dodává Urban. A apeluje na světové vlády, aby se k nutným opatřením, zamezujícím katastrofickým změnám klimatu, postavily čelem.