Sojuzu, který odstartoval v noci ze středy na čtvrtek z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu s Rusem Olegem Kononěnkem, Američanem Kjellem Lindgrenem a Japoncem Kimijou Juiem, se během šestihodinového letu neotevřel panel slunečních baterií nalézající se na levém boku. Panel na opačné straně se rozvinul podle plánu. Potíž neovlivnila hladké přistání u ISS.

Zatímco Lindgren a Jui letí poprvé, Kononěnko je už na svém třetím letu. Ve stavu beztíže strávil již 391 dnů a třikrát vstoupil do vesmírného prostoru. Na ISS je očekává stávající posádka, kterou tvoří Rusové Gennadij Padalka a Michail Kornijenko a Američan Scott Kelly.

Let se opozdil přibližně o dva měsíce kvůli dubnové havárii nákladní lodi Progress. Podle původního plánu měl Sojuz odstartovat na konci května.

Rusko prodloužilo misi ISS 

Ruská vláda schválila prodloužení provozu ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do roku 2024. Na kosmodromu Bajkonur to ve čtvrtek řekl šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Igor Komarov. 

Šéf Roskosmosu Komarov podle agentury TASS na tiskové konferenci v Bajkonuru označil rozhodnutí kabinetu premiéra Dmitrije Medveděva prodloužit využívání ruské části ISS do roku 2024 za dobrý příklad toho, že vesmír je oblast, v níž se národní a politické zájmy musejí podřídit univerzálním hodnotám.

Pozitivně na tuto informaci už zareagoval také představitel Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) William Gerstenmaier, který má v americké vesmírné agentuře na starosti výzkum a operace lidských posádek ve vesmíru. "To, že využití ISS prodloužily i ruská a kanadská vláda, znamená, že budeme budeme dál postupovat společně," citoval jeho slova TASS.

Historie projektu ISS 

Spojené státy rozhodly o prodloužení životnosti své sekce ISS do roku 2024 už loni v lednu.

Orbitální komplex, jehož stavba stála více než 100 miliard dolarů (2,5 bilionu Kč), měl podle původních plánů sloužit do roku 2016. V roce 2010 však bylo poprvé rozhodnuto o prodloužení jeho životnosti o čtyři roky.

Do projektu stanice je zapojeno pět vesmírných agentur - americká NASA, ruský Roskosmos, japonská JAXA, kanadská CSA a evropská ESA. Samostatné smlouvy pro konkrétní aktivity mají také agentury z Brazílie a Itálie.