Ve světě elektromobility, kde každé kilo navíc znamená zkrácený dojezd i vyšší náklady, se objevila nová technologie, která může zásadně změnit budoucnost celého odvětví. Inovativní in-wheel elektromotor, který kombinuje extrémní výkon s rekordně nízkou hmotností, slibuje snížení celkové hmotnosti vozidel až o 450 kg, výrazné prodloužení dojezdu a možnost přepracovat tradiční koncept vozidla bez klasického pohonu a převodovek. Tento technologický skok může urychlit přijetí elektrických vozidel širokou veřejností i posunout hranice jejich možností hluboko za současné limity.

Když Maria Branyas Morera zemřela ve věku 117 let a 168 dní, předala vědcům víc než vzpomínky. Její genetická výbava, metabolismus a mikrobiom se staly klíčem k pochopení, jak může lidské tělo udržet zdraví a vitalitu hluboko za hranicí běžného věku. Nová studie, která analyzuje vzorky její DNA, otevírá dveře k pochopení biologických mechanismů, které mohou způsobit, že stárnutí není synonymem pro nemoc a úpadek.

Umělá inteligence spotřebovává stále více energie a tradiční servery na Zemi zatěžují elektrické sítě i životní prostředí. Proto některé technologické týmy navrhují radikální řešení – přesunout datová centra na orbitu kolem Země, kde by solární energie byla téměř nepřetržitá a teplotní podmínky odlišné od pozemských. Tento ambiciózní koncept vyvolává vášnivou debatu mezi odborníky o tom, zda je to futuristická evoluce infrastruktury AI, nebo neefektivní a neudržitelný experiment.

U většiny lidí se občas stane, že se jim v hlavě přehrává nějaká melodie, ať ji chtějí, nebo ne. Tento všudypřítomný fenomén, označovaný v psychologii jako earworm (někdy „ušní červ“), není jen náhodná mentální zvláštnost – vědci dnes rozkrývají neurologické a kognitivní mechanismy, které za ním stojí.

Všichni milujeme být přesvědčeni, že „náš pes ví přesně, jak se cítíme“. Nový výzkum však naznačuje, že lidé často špatně čtou emocionální stavy svých psů. Ne proto, že by psi přestali mít pocity, ale protože naše interpretace bývá zkreslená kontextem, očekáváním a vlastními emocemi, nikoli skutečným chováním a signály psa.

Je to výchovný prohřešek, společenské tabu i verbální únik, který většina z nás používá. Nový výzkum však ukazuje, že občasné nadávání může mít pro naše zdraví překvapivé výhody, od zvýšené odolnosti proti bolesti až po úlevu od stresu — ale všechno má své meze.