Když si mladý lékař Siddhartha Mukherjee začal v hlavě třídit příběhy svých pacientů s rakovinou, psal si jen pro sebe. Z deníkových záznamů ale nakonec vznikla kniha The Emperor of All Maladies: A Biography of Cancer, v češtině vydaná pod názvem Vládkyně všech nemocí, která získala Pulitzerovu cenu a stala se jednou z nejvlivnějších populárně-naučných knih posledních dekád. Patnáct let po jejím vydání se Mukherjee v pořadu vrací k „mnohohlavé bestii“ rakoviny a přemýšlí, co jsme se od té doby o prevenci a léčbě této nemoci naučili – a v čem se stále nebezpečně mýlíme.

Na plotně vidíme, jak se ve vodě rodí první drobné bublinky, rostou, stoupají vzhůru a nakonec se hrnec promění v bouřlivý var. V mikrovlnce se ale voda často chová jinak: je horká, někdy až nebezpečně, ale na hladině se nic neděje.

Tohle by klidně mohl být námět pro sci-fi film. Když v roce 2017 zemřela 49letá Zhan Wenlianová na rakovinu plic, její manžel Gui Junmin učinil v zármutku zoufalé rozhodnutí, které obletělo celou Čínu. Odmítl připustit smrt své manželky a místo toho nechal její tělo kryogenně zmrazit s nadějí, že jednou přijde technologie, která umožní její oživení. Wenlianová se tak stala první Číňankou, kterou vědci uchovali v kapalném dusíku při teplotách hluboko pod bodem mrazu.

Líbání považujeme za samozřejmost a přirozenost. Zamilované páry v Evropě si běžně vyměňují polibky na veřejnosti, protože je to součástí běžné kultury a každodenního života. Globálně je však realita úplně jiná. Podle antropologických dat slouží polibek jako projev náklonnosti, lásky a zájmu jen u necelé poloviny kultur. Nabízí se tedy otázka, která vědce dlouho zajímala: kde se vlastně líbání vzalo? Vymysleli jsme ho, nebo nás k němu dovedla evoluce?

Umělá inteligence (AI) už neovlivňuje jen naše chytré telefony nebo sociální sítě. Infiltrovala se i do dětských pokojů v nevinně vypadajících plyšových hračkách. Minulý týden společnost OpenAI odstřihla výrobce hraček FoloToy poté, co jeho plyšový medvídek Kumma, vybavený modelem GPT-4o, začal dětem vyprávět o sexuálních úchylkách, radit, kde najít nože nebo jak zapálit zápalky.

Tým vědců z Adelaide a Kalifornské univerzity v San Franciscu spustil úplně první randomizovanou klinickou studii, jejímž cílem bylo definitivně potvrdit nebo vyvrátit, zda káva skutečně zvyšuje riziko srdečních arytmií. Vědci mluví o „ohromujícím zjištění“.