Zvířata i lidé hrají mrtvé při ohrožení na životě. Stejně se podle nové studie chovají i specifické bakterie v extrémním prostředí. Ve vesmíru nebo na sterilních površích kosmických lodí vstupují do stavů s extrémně nízkou metabolickou aktivitou, aby přežily drsné podmínky. Mění to naše chápání mikrobiální odolnosti a zvyšuje šance na nalezení života jinde ve vesmíru.

Nový výzkum ukazuje, že mozek neprochází postupným, ale spíše „skokovým“ vývojem: podle analýzy 3 800 MRI snímků vědci identifikovali čtyři klíčové přechody — ve věku 9, 32, 66 a 83 let — které rozdělují život do pěti neurologických epoch. Od dětství, kdy se formují a redukují synapse, přes dlouhou stabilní dospělost - “plateau”, až po fáze, kdy se síť mozkových spojení znovu přeskupuje a kvalita zpracování informací se mění. Změny ovlivňují, jak se učíme, pamatujeme, reagujeme a stárneme.

Astronomové z Havajské univerzity detekovali v datech amerického vesmírného teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) slabé otřesy v unikátním dvojhvězdném systému Gaia BH2 ve vzdálenosti asi 3 800 světelných let. Umírající hvězda ve fázi červeného obra v něm obíhá černou díru.