Domovská stránka Nedd.cz
Člověk
Kolik lidí uvažuje, že někoho zastřelí? Americká studie děsí
14. 4. 2026
|
Radek Chlup
Kolik lidí by bylo schopných podlehnout svým nejtemnějším myšlenkám? Nová studie z USA nabízí znepokojivou odpověď. Podle nového výzkumu přiznalo přibližně sedm procent Američanů, že někdy v životě vážně uvažovalo o tom, že někoho zastřelí. To odpovídá více než 19 milionům lidí.
Příroda
Klíčový skleníkový plyn se chová divně. Vědci přiznávají problém
14. 4. 2026
|
Radek Chlup
Životnost oxidu dusného v atmosféře se zkracuje rychleji, než vědci očekávali, a může to zásadně změnit klimatické prognózy pro zbytek století. Na tento trend upozorňuje tým z Kalifornské univerzity v Irvine, který analyzoval dvacet let satelitních dat amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Člověk
Proč se mozek při schizofrenii zasekává? Vědci odhalili klíčovou mutaci
14. 4. 2026
|
Radek Chlup
Proč někteří lidé nedokážou přijímat nové informace a zůstávají uvězněni ve starých přesvědčeních? Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) nyní přišli s možným vysvětlením. Podle nové studie může hrát klíčovou roli mutace genu označovaného jako grin2a, která narušuje mozkový okruh zodpovědný za aktualizaci našeho pohledu na realitu.
Člověk
Po 14 dnech se šest hodin spánku rovná 48hodinové bdělosti. A mozek si toho nevšimne
14. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Nejznepokojivější zjištění výzkumu spánku z Pensylvánské univerzity není to, o kolik se zhorší váš kognitivní výkon po dvou týdnech spánku zkráceného na šest hodin. Je to, že to sami vůbec nezjistíte. Subjektivní pocit ospalosti se po prvních dnech stabilizuje. Mozek přestane reportovat vlastní zhoršení. Výkonnost ale padá dál — až na úroveň člověka, který nespal dva dny v kuse. Tiše, neviditelně, každý den.
Člověk
Virus v Číně přeskočil z mořských plodů na lidi. Útočí na oči
14. 4. 2026
|
Radek Chlup
V Číně přibývá případů neobvyklých očních infekcí, které mohou v krajním případě vést až ke ztrátě zraku. Mezinárodní tým vědců nyní přišel s překvapivým vysvětlením. Za nemocí stojí virus, který byl dosud spojován výhradně s mořskými živočichy a na člověka se přenáší při kontaktu s nimi.
Příroda
Včelí med není jen sladidlo — studie na myších ukazují, že aktivuje přesně ty imunitní mechanismy, které zabíjejí nádorové buňky
14. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Včelí med se používá jako léčebný prostředek tisíce let. Moderní věda ho dlouho škatulkovala jako antibakteriální pomocník na rány a popáleniny. Nové výzkumy ale odkrývají jinou, mnohem hlubší rovinu jeho biologické aktivity — schopnost mobilizovat imunitní systém specificky proti nádorovým buňkám. Výsledky jsou zatím z pokusů na zvířatech a vyžadují obezřetnou interpretaci. Čísla jsou ale přesto pozoruhodná: v jednom experimentu med snížil objem nádorů o 85 procent.
Příroda
Sex na délku paže. Chobotnice používají k páření speciální chapadlo
13. 4. 2026
|
Radek Chlup
Pohlavní styk mezi chobotnicemi dlouho patřil mezi záhady mořského světa. Nový výzkum ukazuje, že samci mají překvapivě sofistikovaný nástroj, který jim umožňuje páření i bez přímého kontaktu nebo zraku.
Příroda
Proč vaše kočka nikdy nedojí misku? Může za to jeden smysl
13. 4. 2026
|
Radek Chlup
Kočky jsou známé tím, že se v jídle chvíli přehrabují. Chvíli žerou, pak odejdou a nechají misku napůl plnou. Nová studie z Japonska ale naznačuje, že za tím není jen rozmar nebo sytost, ale konkrétní biologický mechanismus.
Člověk
Spíte s polštářem? Riskujete zdraví svých očí, naznačuje studie
13. 4. 2026
|
Radek Chlup
Spaní bez polštáře může mít nečekaný přínos pro zdraví očí. Naznačuje to nová studie, která se zaměřila na nitrooční tlak – klíčový faktor při vzniku glaukomu, tedy zeleného zákalu. Ten patří mezi hlavní příčiny nevratné slepoty.
Technologie
Přeprogramované vlastní buňky za 7 dní ukončily dekádu každodenních transfuzí. Medicína dostala nový přístup k autoimunitním chorobám
13. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
47letá pacientka z Německa trpěla více než deset let třemi souběžnými autoimunitními onemocněními. Každý den potřebovala krevní transfuze. Devět různých terapií selhalo. V roce 2025 ji tým z Univerzitní nemocnice v Erlangenu léčil jedinou infuzí přeprogramovaných vlastních imunitních buněk — CAR-T terapií. Sedm dní po podání přestala potřebovat transfuze. Za 25 dní byla v kompletní remisi. Po 322 dnech se její imunitní buňky obnovily jako zdravé a naivní — nepamatovaly si, jak útočit na vlastní tělo.
Vesmír
Zakázaná planeta neměla existovat. Vědci nevěří vlastním očím
13. 4. 2026
|
Radek Chlup
Astronomy zaujala exoplaneta TOI-5205b vzdálená asi 285 světelných let od Země. Na první pohled jde o běžného plynného obra, ve skutečnosti ale narušuje zažité představy o tom, jak vznikají planetární systémy.
Člověk
Lék, který mu zmenšil nádory o 76 %, mu přitom rozežírá kůži. Daraxonrasib mění hru pro rakovinu slinivky
13. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Ben Sasse, bývalý americký senátor za Nebrasku, byl v prosinci 2025 diagnostikován s metastatickým karcinomem slinivky čtvrtého stupně. Lékaři mu dali tři až čtyři měsíce. Sasse se zapsal do klinické studie v MD Anderson Cancer Center v Houstonu a začal brát experimentální lék daraxonrasib. V dubnu 2026 jeho nádory zmenšily objem o 76 procent. Přitom popis vedlejších účinků — kůže, která se mu neregeneruje a krvácí, pocit, jako by byl „nukleárně" spálen — otevírá jeden z klíčových paradoxů moderní onkologie: čím přesněji zasáhnete cíl, tím silněji mnohdy zasáhnete vše ostatní, co na tom cíli závisí.
Člověk
Australský výzkum odhalil mechanismus, který zřejmě způsobuje Long COVID — a zároveň infarkt, mrtvici i sepsi
12. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Po celou dobu pandemie panoval předpoklad, že masivní poškození drobných cév při těžkém průběhu COVID-19 způsobují zejména fibrinové sraženiny a hyperaktivované krevní destičky. Byla to logická hypotéza — a antikoagulancia tak dostávala statut standardní péče. Australská studie publikovaná v červnu 2025 v časopise Nature tento předpoklad rozbíjí. Odpověď je překvapivě jiná: za tím vším stojí umírající výstelka cév a červené krvinky, které se po ní lepí.