Domovská stránka Nedd.cz
Vědci poprvé viděli tančící černou díru. Takhle vypadá
27. 4. 2026
|
Radek Chlup
Obrovská síla černých děr znovu fascinuje vědce. Nejnovější měření poprvé přesně ukázala, co se děje v jejich bezprostředním okolí. Astronomové pomocí globální sítě radioteleskopů sledovali takzvané. „tančící výtrysky“ energie ze systému Cygnus X-1, vzdáleného asi 7 000 světelných let.
Vědec, který zkoumá sopečné erupce, sestavil rovnici pro dokonalé espresso. Výsledek mění, co si myslíte o mletí kávy
27. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Fabian Wadsworth se celou kariéru zabývá sopečnými erupcemi. Přesněji: fyzikálními procesy, při nichž tekutiny a plyny prostupují porézními materiály — magmatem, sopečným popelem, sedimentárními horninami. Jednoho dne si uvědomil, že přesně tentýž fyzikální problém řeší každý, kdo připravuje espresso. Vroucí voda pod tlakem proniká sítí pórů a kanálů mezi namletými kávovými zrny — a čas, rychlost a rovnoměrnost tohoto průtoku rozhodují o tom, zda šálek bude hořký, nevýrazný, nebo přesně takový, jaký má být. V dubnu 2026 publikoval Wadsworth s kolegy rovnici, která tento proces kvantifikuje — a ukázal, že vychází ze stejné matematiky jako tok plynu skrze chladnoucí lávu.
Cloud, KI und Sicherheit: Kde mají firmy dnes největší rizika
27. 4. 2026
|
Inzerce
Za posledních několik let přestaly být cloudové služby a nástroje umělé inteligence výsadou technologických gigantů – dnes jsou standardem i pro malé firmy. Společnosti nasazují desítky SaaS řešení, budují API-first architektury a spouštějí AI agenty pro automatizaci rutinních úkolů. Rychlost digitální transformace je působivá. Problém je jinde: bezpečnost za touto rychlostí nestačí.
Lidská mysl už není výjimečná. Primáti dokážou něco, co vědci nečekali
27. 4. 2026
|
Radek Chlup
Lidoopi dokážou víc, než si vědci ještě nedávno připouštěli. Nové studie ukazují, že naši nejbližší příbuzní zvládají představivost, mění názory podle nových informací a mají mimořádně dlouhou paměť. Tyto poznatky zpochybňují představu, že složitá mysl je výhradně lidskou doménou.
Neandertálci přežili desítky ledových dob. Zabila je nakonec věc, která trápí i dnešní lidi: sociální izolace
27. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Otázka, proč neandertálci zmizeli, zatímco Homo sapiens přežil, patří k nejdiskutovanějším v paleoantropologii. Nabízela se celá řada odpovědí: větší mozek, pokročilejší nástroje, jazyk, klimatické změny nebo přímá konkurence s moderními lidmi. Nová studie Université de Montréal publikovaná v únoru 2026 přidává klíčový díl do mozaiky — a ten díl je překvapivě moderní. Rozhodla síla sociálních sítí. Homo sapiens byl propojen lépe. A právě to, v době klimatické nestability a demografického tlaku, stačilo.
NASA dokončila největší přelom v astronomii od Hubbleova teleskopu. Roman zvládne za rok to, na co by Hubble potřeboval 2 000 let
26. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Hubbleův vesmírný teleskop změnil astronomii od základů, když v roce 1990 ukázal vesmír v dosud nevídaném rozlišení. Za třicet šest let provozu stihl zmapovat nevelký výřez oblohy s přesností, která přepsala učebnice kosmologie. NASA nyní připravuje k startu teleskop, který dokáže totéž — ale za jediný rok. Nancy Grace Roman Space Telescope, pojmenovaný po první hlavní astronomce NASA, byl 25. listopadu 2025 dokončen a administratér agentury Jared Isaacman 21. dubna 2026 na tiskové konferenci v Goddardově středisku vesmírných letů oznámil zahájení příprav na start v září 2026. Za přesně stanovenou cenu, před termínem. To je v dějinách velkých NASA projektů rarita.
Odkud mezihvězdný objekt přiletěl? Vědci mají novou stopu
26. 4. 2026
|
Radek Chlup
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS zřejmě vznikla v izolovaném, chladném koutě galaxie, který se dosud nestal součástí planetárního systému s hvězdou. Naznačují to vysoké koncentrace deuteria (těžkého vodíku) ve vodě objektu. To naznačuje, že kometa vznikla na chladném místě ještě před zrodem hvězdy neznámého systému.
Čtyřicet let starý jeřábový drapák v černobylském lese vyzařuje záření 230krát vyšší než normál. Řešení neexistuje
26. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
26. dubna 2026 uplyne přesně čtyřicet let od výbuchu reaktoru číslo 4 v Černobylské jaderné elektrárně. Za čtyři dekády se v opuštěné zóně vyloučení vytvořila jedna z největších nechtěných přírodních rezervací v Evropě, stovky tisíc lidí nikdy nemohly domů a mezinárodní komunita investovala přes 1,7 miliardy dolarů do ocelové klenby nad troskami reaktoru. V lese na okraji opuštěného Pripjati ale stále leží předmět, pro který řešení dosud neexistuje: obrovský průmyslový drapák, který v horkém létě 1986 přemísťoval radioaktivní suť z nejnebezpečnějšího místa na Zemi — a dodnes vyzařuje záření na úrovni, která za hodiny způsobí těžké zdravotní komplikace.
Bílé zuby nejsou zdravé zuby. Zubní lékařka z UCSF vysvětluje, proč vás dokonalý úsměv může klamat
25. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Pokud sledujete historické seriály a všimnete si, že zuby herců jsou neuvěřitelně bílé a rovné pro dobu, kdy moderní stomatologie neexistovala, nejste sami. Kritici to pravidelně zmiňují jako zásadní narušení historické věrohodnosti. Za touto drobností se skrývá větší otázka: jsme jako společnost tak posedlí bílými zuby, že jsme ztratili orientaci v tom, co vlastně zubní zdraví znamená? Podle zubní lékařky z University of California San Francisco odpověď zní ano.
Práce ve stoje, nebo v sedě? Podle odborníků se ptáme špatně
25. 4. 2026
|
Radek Chlup
Sedavý způsob života se dnes označuje za ekvivalent kouření, tichou pandemii a hrozbu pro veřejné zdraví. Pokud je sezení tak špatné, nestačí si prostě stoupnout? Práce vestoje je však také spojována s řadou zdravotních problémů. Jde o zjednodušené myšlení. Problém ve skutečnosti není ani jedno, ani druhé.
Multivesmír není vědecká fikce. Je to matematický důsledek naší nejlepší teorie o tom, jak vesmír funguje
25. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Slovo „multivesmír" vzbuzuje asociace s komiksovými filmy a spekulativní fikcí. Pro fyzika ale znamená něco jiného a mnohem konkrétnějšího: matematický důsledek rovnic, které jinak popisují realitu s mimořádnou přesností. Dvě hlavní teoretické větve moderní fyziky — kvantová mechanika a kosmologie inflačního vesmíru — dospívají ke stejnému znepokojivému závěru nezávisle na sobě. Pokud jsou jejich základní principy správné, pak existují jiné vesmíry. Nejde o spekulaci — jde o to, co říkají rovnice. Otázka není, zda multivesmír existuje, ale zda ho kdy budeme schopni nějak ověřit.
Obří asteroid zasáhl Severní moře. Vznikla stometrová tsunami
25. 4. 2026
|
Radek Chlup
Vědci vyřešili desetiletou záhadu gigantického kráteru Silverpit, který se nachází zhruba 700 metrů pod hladinou Severního moře. Způsobil ho silný náraz obrovského asteroidu před 43 až 46 miliony let. Silverpit tak patří mezi zhruba 33 potvrzených mořských impaktních kráterů roztroušených po dně světového oceánu.
Byl kraken skutečný? Chobotnice o velikosti velryby terorizovaly oceány
24. 4. 2026
|
Radek Chlup
Námořníci se v polovině 18. století obávali zla číhajícího na dně moří – gigantických chobotnic zvaných kraken, schopných potápět celé lodě. Podle nové studie se však v mnohem hlubší historii v oceánech skutečně skrývali obří, vysoce inteligentní hlavonožci. Dorůstali délky až 19 metrů a kořist drtili mocnými čelistmi.