Člověk

Odkud přišel moderní člověk? Nová studie v tom má jasno

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 733 tisíci let před naším letopočtem, objevené v jeskyni Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca, naznačují, že moderní člověk (Homo sapiens) pochází z Afriky. Ostatky patří jeho blízkému druhu, společnému předkovi, od něhož se oddělil.
Technologie

Z muškety na láhev: fascinující dějiny nástroje, bez kterého víno nepřijde k ústům

Malý kovový nástroj, který takřka každý zná jako korkový šroub nebo otevírač na víno či vývrtka, je dnes nepostradatelným prvkem při otevírání láhve vína. Jeho historie je však mnohem zajímavější a starší, než by se zdálo: původně vznikl jako součást vojenské technologie určené k vyndávání střel z hlaveň muškety, než se vyvinul v elegantní řešení pro milovníky vína. Díky postupnému vylepšování a patentům vznikly stovky variant, které odrážejí technologický vývoj i kulturní změny spojené s vínem a jeho konzumací.
Člověk

Stačí tři dny. Nadměrná konzumace alkoholu bleskově poškozuje střeva

Stačí jen pár nocí vydatného pití a tělo může utrpět víc, než bychom čekali. Nový výzkum provedený na myších ukazuje, že nárazová konzumace alkoholu dokáže velmi rychle poškodit střeva a narušit jejich ochrannou funkci. A to i bez dlouhodobého nebo chronického užívání alkoholických nápojů.
Příroda

Skrytá hrozba v kuchyni: 5 nejčastějších zdrojů mikroplastů

Přestože na tohle téma vychází jedna studie za druhou, veřejnost si neuvědomuje, jak moc mikroplasty konzumuje. Nejčastěji se hovoří o balené vodě, která obsahuje nejvíce plastových úlomků, bezpečné ale nejsou ani jiné potraviny.
Člověk

Největší inovace ve zdraví za 2025, roce, kdy medicína udělala skok

Rok 2025 se zapsal do dějin medicíny jako jeden z nejvýznamnějších let poslední dekády. Od nových kapek proti staroblé dalekozrakosti, které dávají pacientům jasný zrak na mnoho hodin, přes inovativní techniky pro dětské transplantace srdce až po možné terapie, které přinášejí dlouhodobou remisi závažných typů rakoviny – letošní přelomové objevy dokazují, jak rychle se zdravotnictví mění a jak rychle mohou technologie a věda zásadně ovlivnit kvalitu i délku lidského života.
Příroda

Jako cibule. Vědci odhalili tajemství zemského jádra

Hluboko pod našima nohama, v místech, kam se žádný vrt ani sonda nikdy nedostane, se skrývá svět, který teprve začínáme chápat. Nová studie německých vědců nyní naznačuje, že vnitřní zemské jádro není jednolitý kus hmoty, jak se dlouho předpokládalo, ale spíše složitá struktura připomínající cibuli – tvořená několika odlišnými vrstvami.
Člověk

Věříte konspiračním teoriím? Máme pro vás nelichotivou zprávu

Kdo vlastně věří konspiračním teoriím? Nejsou to nutně lidé s nízkým vzděláním ani ti, kdo by postrádali inteligenci. Nová studie naznačuje, že klíč k pochopení konspiračního myšlení leží jinde – v hlubokém pocitu nejistoty a nepohodlí v chaotickém světě.
Technologie

Umělá inteligence v Utahu už předepisuje léky. Opravdu je to bezpečné?

V Utahu pacientům léky nepředepíše člověk, ale umělá inteligence (AI). Americký stát spustil pilotní program se start-upem Dctronic, v jehož rámci algoritmus obnovuje předpisy na 190 léků pro pacienty s chronickými onemocněními (nejprve je schválil lidský lékař). Experiment vyvolává naději na zrušení byrokracie i obavy z chybnosti a zneužívání.
Příroda

Pět největších omylů o obnovitelných zdrojích energie a co je skutečně pravda

S přechodem světa k čisté energii se šíří i mnoho polopravd a mýtů, které mohou brzdit přijetí technologií jako je solární, větrná nebo vodní energie. Jak ukazuje článek v National Geographic, ty nejrozšířenější předsudky – že obnovitelné zdroje jsou nespolehlivé, příliš drahé, či nemohou pokrýt celou energetickou spotřebu – neobstojí při bližším zkoumání. V následujícím textu se podíváme na pět nejčastějších mýtů a vysvětlíme, proč realita vypadá jinak a jak moderní technologie i systémová řešení mění energetickou mapu planety.
Vesmír

Rozlučte se s ISS. Rok 2026 bude pro výzkum kosmu revoluční

Čas Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vyprší až koncem desetiletí, éra soukromých kosmických stanic však začíná už s rokem 2026.
Člověk

Šachy nejsou úplně fér. Vědci navrhují nový způsob začátku hry pro vyrovnanější duel

Šachy jsou považovány za jeden z nejdokonalejších abstraktních herních systémů – logicky striktní, strategicky bohaté a symetricky vyvážené. Přesto někteří vědci a statistici nyní tvrdí, že klasické počáteční postavení figur není úplně spravedlivé, protože hráč s bílými figurami má mírnou výhodu už od prvního tahu. Nový přístup založený na náhodném nebo optimalizovaném rozmístění figurek, inspirovaný variantami šachu jako Chess960, by mohl hru vyrovnat a odstranit dlouhodobé předsudky o „spravedlivém“ startu.
Příroda

Panamský záliv přestal „dýchat". Nastala nebezpečná řetězová reakce

Vědci vůbec poprvé zaznamenali v Panamském zálivu propad takzvaného upwellingu – výstupu studené a na živiny bohaté vody na hladinu. Tento proces je zásadní pro přenášení živin z hlubin oceánu a zajišťování biodiverzity s rybolovem. Letos selhal v důsledku slabých pasátů. Experti se obávají nového trendu.
Člověk

Když si město zvykne platit za vjezd: Jak mýtné v New Yorku změnilo společenské normy

Když New York zavedl poplatek za vjezd automobilů do centra Manhattanu, reakce byla předvídatelná: odpor, obavy a politické napětí. O půl roku později však data ukazují jiný obraz. Nová vědecká studie publikovaná v prestižním časopise npj Sustainable Mobility and Transport odhaluje, že mýtné neovlivnilo jen dopravní chování, ale postupně proměnilo i postoje veřejnosti a to, co lidé považují za „normální“ způsob pohybu po městě. Výsledky naznačují, že dopravní politika může fungovat nejen jako ekonomický nástroj, ale i jako katalyzátor hlubší společenské změny.