Teorie relativity Alberta Einsteina změnila naše chápání prostoru, času a gravitace, selhává ale u řešení samotného Velkého třesku. V okamžiku zrodu kosmu se fyzikovy rovnice rozpadly, což do dnešních dnů brání vědcům ve vytvoření kompletního obrazu o vesmíru. Změnit by to mohla takzvaná numerická relativita.

Zatímco titulky plní zprávy o mezihvězdném objektu 3l/ATLAS, americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA prostřednictvím dalekohledu WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) pozoruje záhadnou rudou kouli pojmenovanou CWISE J1249, řítící se Mléčnou dráhou rychlostí více než 1,6 milionu kilometrů v hodině. Tak rychlý objekt, navíc s takovým složením, ještě nikdo nikdy nezachytil.

Ještě před deseti lety patřil Peking k symbolům toxického smogu, který kvůli prachu PM2,5 zkracoval život milionům lidí. Dnes má čínská metropole vzduch čistší než mnohá města v Evropě – výsledkem je jeden z nejrychlejších poklesů znečištění, jaký kdy vědci zaznamenali. Jak popisuje podcast a článek How China cleaned up its air pollution – and what that meant for the climate, má tenhle úspěch i stinnou stránku: méně smogu znamená i méně chladicího efektu aerosolů, a tedy rychlejší oteplování planety.

Ještě před pár lety bylo určení 3D struktury jediné bílkoviny prací na roky a stovky tisíc dolarů. Pak ale přišla umělá inteligence AlphaFold z laboratoře Google DeepMind a obrátila strukturální biologii vzhůru nohama. Dnes vědci jen zadají do počítače sekvenci aminokyselin a během minut dostanou model, který je často stejně přesný jako složité experimenty.

Umělá inteligence (AI) stále více proniká do životů lidí po celém světě, včetně zranitelných dospívajících. Znepokojivé výsledky průzkumu představila britská mládežnická charitativní organizace OnSide. Téměř 20 procent dospívajících v Anglii ve věku 11 až 18 let se raději obrací na chatboty než lidi.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chystá na červen 2026 ambiciózní, technicky odvážnou misi k teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory (dále jen teleskop Swift), jejíž oběžná dráha postupně klesá v důsledku slábnoucímu odporu vzduchu. Pokud bude tento proces pokračovat, shoří v atmosféře.