Američané schválili jednu genovou terapii k léčbě rakoviny a hned zakázali druhou

- Člověk autor: Ladislav Loukota

Jmenuje se Kymriah a má pomocí upravených imunitních buněk léčit leukémii. Spojené státy ji koncem srpna schválily k použití na běžných pacientech, na trh se tak dostala první genová terapie. Netrvalo to ale ani týden a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) další testování jiné imunoterapie od konkurenční společnosti dočasně zakázal. Při klinických testech totiž zemřel pacient. 

Speciálně upravené buňky mají pomoci léčit leukémii. Ilustrační snímek

Speciálně upravené buňky mají pomoci léčit leukémii. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Za běžných okolností mají imunitní buňky tělo chránit, v případě akutní lymfoblastické leukémie jsou to však právě imunitní lymfocyty B či T buňky, které se začnou nekontrolovaně dělit a ohrožovat organismus. U dětí jde přitom o nejčastější nádorové onemocnění, a ačkoliv je dnešní prognóza nemoci poměrně optimistická – dnes je vyléčitelná už u osmdesáti procent pacientů – stále se objevují případy, kdy leukémie na moderní léčbu nereaguje či se po léčbě vrací.

Právě pro tyto případy je terapie Kymriah určena. Vědci při její aplikaci pacientům odeberou jejich vlastní imunitní T buňky a genovou terapií je obohatí o schopnost dokonale zaměřovat nádorové buňky. Jak to celé funguje? Imunitní buňky zlepšení dosahují pomocí nových, uměle vnesených, antigenních vlastností, které jsou do nich vpraveny s pomocí retrovirového vektoru (metoda CAR-T).

Právě tyto nové receptory naučí imunitní buňky rozeznávat molekulu specifickou pro postižené lymfocyty B. Takto upravené buňky jsou následně vráceny do těla pacienta, kde jsou s to vést efektivní boj s postiženými nádorovými buňkami, které by jinak ignorovaly.

Smrt pacientů zastavila další testy

Terapii vyvinutou společností Novartis schválil americký regulační orgán FDA. Hlavním argumentem byl úspěch nedávno provedeného klinického testu. Při něm se z 63 pacientů léčených pomocí této terapie 83 procent do tří měsíců uzdravilo.

Stalo se tak ovšem poté, co podobná imunoonkologická terapie JCAR015 od konkurenční společnosti Juno – využívající však odlišný genový editor CRISPR – vedla loni v létě ke smrti tří pacientů. Ačkoliv zároveň došlo k vyléčení víc než 90 procent pacientů, Juno letos v únoru svůj program kvůli kontroverzi kompletně zastavila. I proto FDA své schválení Kymriah podmínil tím, že Novartis bude muset své pacienty dlouhodobě sledovat.

Neuběhl však ani týden a došlo k další podstatné události - po smrti osmasedmdesátiletého pacienta, na němž podobnou terapii UCART123 testovala francouzská společnost Cellectis, FDA další testování imunoterapie zakázala.

Samotná terapie Kymriah by měla teoreticky být stále legální, zákaz UCART123 však může vést k dalšímu kolu testování iniciovanému samotným výrobcem nebo k přehodnocení dřívějšího povolení FDA. 

Závody v genovém zbrojení

Idea léčit rakovinu genovou úpravou imunitních buněk není nikterak nová – posledních pět let se za ní ženou vědecké týmy po celém světě. Pokusy na myších prokázaly smysluplnost imunoonkologického přístupu, došlo již i na více klinických pokusů na lidech. Novartis je tak "pouze" první, kdo vyvinul lék schválený pro běžné použití. Zcela jistě však nebude poslední.

Dlužno přitom zmínit, že Spojené státy momentálně v aplikaci imunoonkologie mírně zaostávají – na hlavu je totiž loni zřejmě porazila Čína. Zatímco totiž v USA selhání terapie z dílny Juno vedlo k rozsáhlému vyšetřování a přehodnocování technologie, čínské doktory podobné problémy netížily.

Již loni imunoonkologicky léčili pacienty s rakovinou plic, letos pak v Číně oznámili dvě další série testů zaměřené na další formy nádorového onemocnění. Výsledky čínských pokusů však, na rozdíl od těch amerických, prozatím nejsou známé. Nevíme tak ani nic o možných dalších komplikacích jejich verze metody.

Drahá a ne stoprocentně bezpečná léčba

Imunoonkologické terapie, přeprogramující T buňky na lovce rakoviny, totiž sice vypadají velmi nadějně, ani ony však nejsou pomyslnou stříbrnou kulkou pro zhoubné choroby. Jak ilustruje i nejnovější smrt, u části pacientů může metoda vyvolat negativní odezvu imunitního systému, která může jejich zdravotní stav ještě zhoršit.

Oproti dnes používaným chemoterapiím je imunoonkologická léčba navíc extrémně drahá – právě odebrání a úprava buněk pacienta z ní činí velmi komplikovanou možnost. To se proto snažila obejít "zakázaná" terapie UCART123, která (na rozdíl od Kymriah) využívala imunitní buňky dárců, nikoliv pacientů.

Ačkoliv příčina smrti pacienta není prozatím známá, je vidět, že vypilování imunoonkologie bude ještě během na velmi dlouho trať - pokud k němu vůbec dojde. Budoucí metody genové terapie mohou imunoonkologii zlevnit, prozatím však vědci toliko pilují samotné základy přístupu - a to s sebou bohužel nese i oběti. 

Tagy: leukemie genetika lékařský výzkum zdraví a životní styl vědecký výzkum a studie boj s rakovinou

Zdroje: vlastní