Apokalyptická horka v Praze i Evropě zachycená z vesmíru

19. 7. 2022 – 20:20 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Apokalyptická horka v Praze i Evropě zachycená z vesmíru
Kresba satelitu Sentinel 2 na oběžné dráze Země. | zdroj: Profimedia

Rozpálenou zem a požáry zachycují satelity letící nad západní a střední Evropou i přístroje na vesmírné stanici ISS.

Starý kontinent patří k regionům, které se oteplují rychleji než většina jiných oblastí planety. Jeho obyvatelé zažívají v posledních letech, ale i dnech četné vlny veder. Důsledkem jsou požáry i nadměrná úmrtí.

Horko se nevyhýbá ani Česku kde se ve středu teploty přiblíží se 37 stupňům Celsia.

Výheň v Praze

Evropská vesmírná agentura ESA sdílela na twitteru data z přístroje ECOSTRESS – tepelného radiometru americké agentury NASA, který je namontován na vesmírné stanici ISS. Přístroj zaznamenal teplotní mapu v Praze počátkem léta. Jsou na ní patrná místa s největší výhní, kterým je lépe se v těchto dnech vyhnout

Praha je metropolí, která se citelně otepluje. Potvrzuje to studie zveřejněná letos v odborném časopisu Urban Climate, kterou vypracovali experti z Ústavu fyziky atmosféry české Akademie věd a Fakulty životního prostředí Zemědělské univerzity.

Vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém půlroce (květen–září) v jednotlivých dekádách od osmdesátých let minulého století do prvního desetiletí tohoto století a jejich dopad na úmrtnost v Praze.

Zjistili přitom, že riziko úmrtí v důsledku horka bylo v Praze v uplynulém desetiletí téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích dekádách. Rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015.Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což bylo více než pět procent všech úmrtí mezi květnem a září.

„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezpříkladná,“ cituje web Akademie věd Aleše Urbana, vedoucího vědeckého týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v osmdesátých letech dosahovala 15,3 stupně Celsia, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 stupně,“ upozorňuje vědec.

Čtyřicítka pokořena

V přílivu horkého vzduchu z Afriky, který živí tlaková níže západně od Portugalska, teď šplhají teploty v některých oblastech Evropy už týden ke čtyřicítce a leckde ji dokonce překračují. V Londýně v úterý poprvé naměřili teplotu vyšší než čtyřicet stupňů. V portugalském městě Pinhão dokonce zaznamenali 47 stupňů.

Následující termosnímek ukazuje výheň v Miláně.

„V některých oblastech jihovýchodní  Francie teď nastal stav apokalyptického horka,“ cituje agentura AFP meteorologa Francoise Gouranda z Meteo France.

Další termosnímek dokládá, že i v Paříží bylo na počátku léta horko k zalknutí.

Městská zástavba a materiály, které pohlcují teplo, vytvářejí „tepelné ostrovy“. Na asfaltových površích se může v horkých dnech blížit teplota 60 stupňům Celsia.

Není kouře bez vedra

Je zjevné, že současné vlně veder v Evropě podlehnou tisíce lidí. Přes 900 obětí horka evidují už teď ve Španělsku a Portugalsku.

Horka a sucha provázejí četné přírodní požáry. Hned několik jich v úterý propuklo v Londýně. Satelit Sentinel 2, který patří agentuře ESA, zachytil požár v pohoří na jižním konci provincie Salamanca v Kastilii a dým, který se z něj šíří.

S požáry se mohou setkat také návštěvníci ostrova Kréta. Zrod jednoho z nich zaznamenal stejný satelit v neděli u obce Melambes.

Vedra však udeřila také na dalších místech severní polokoule. Následující mapa ukazuje teploty vzduchu na povrchu v její východní části 13. července 2022. Vytvořilo ji svým modelovacím systémem Goddardovo vesmírné centrum, které spadá pod NASA. 

„I když existuje vzorec ‚atmosférické vlny‘ popisující střídání teplých (červenějších) a chladných (modřejších) hodnot na různých místech, velká oblast extrémního tepla, kterou na mapě vidíte, je jasným ukazatelem toho, že emise skleníkových plynů z lidské činnosti způsobují extrémy počasí, které ovlivňují naše životní podmínky,“ říká Steven Pawson z Goddardova centra na webu Earth Observatory.

Zdroje:
AVCR, NASA Earth Observatory, Urban Climate

Nejnovější články