Malá doba ledová byla jedním z nejchladnějších období v posledních dvaceti tisících letech. Provázelo ji výrazné ochlazení v oblasti severního Atlantiku. Důsledkem chladného období byla neúroda, hladomory i pandemie v Evropě.

Za malou dobu ledovou označují klimatologové obvykle období od 14. do 19. století, které vrcholilo v 17. století. Studie týmu Massachusettské univerzity vedeného klimatologem Francoisem Lapointem, která byla publikována v časopise Science Advances, pátrala po její příčině. Dospěla přitom k závěru, který může být pro leckoho překvapující: důvodem chladných staletí bylo oteplení.

Naznačuje to rekonstrukce teplot v severním Atlantiku. Data ukázala, že pokles teplot kolem roku 1400 nastal po teplotně nadprůměrných letech 1360 až 1380.

Důvodem tehdejšího nárůstu teplot byla vysoká sluneční aktivita a méně sopečných erupcí, což ukázaly radiokarbonové izotopy zachované v letokruzích stromů.

Na sever a na jih…

Teplá voda z tropů obvykle proudí na sever podél pobřeží Evropy, kde se potkává s chladnými arktickými vodami. Poté se ochlazuje, klesá ke dnu a proudí zase na jih podél břehů Severní Ameriky. Tato cirkulace, která míchá vody v Atlantiku a jejíž součástí je Golfský proud, bývá označována jako AMOC (Atlantic Meridional Overturning Circulation).

Na počátku malé doby ledové však na sever proudilo výrazně vyšší množství teplé vody než jindy. Důsledkem byl rychlejší úbytek arktického ledu.

Během několika desetiletí ve 14. století se do severního Atlantiku vléval velký objem vody z tajícího ledu. Severoatlantické vody to ochlazovalo a snižovalo jejich slanost.

Slaná, a tedy i hustá mořská voda, která klesá do Severního ledového oceánu, přitom cirkulaci v severním Atlantiku pohání. Sladká voda z grónského ledovce ji naopak brzdí.

Ve 14. století, kdy byl vliv sladké vody vysoký, se cirkulace zhroutila, což vedlo k citelnému a dlouhodobému ochlazení.

Bude se to opakovat?

Na oslabení Golfského proudu upozorňují vědci také v současnosti. I dnes taje velké množství arktického ledu, což je, na rozdíl od 14. století, dáváno do souvislosti zejména s průmyslovou činností a emisemi skleníkových plynů.

Hlavní autor studie Francois Lapointe ale upozorňuje, že srovnání se 14. stoletím pokulhává. V Arktidě je dnes mnohem méně ledu, který by mohl roztát, proto vědec opakování malé doby ledové nepovažuje za pravděpodobné.

Studie Institutu pro výzkum klimatu v Postupimi, která vyšla v časopisu Nature Climate Change, ale tuto možnost připouští. A nevylučuje ji ani Lapointe.

„Musíme sledovat množství sladké vody v Beaufortově moři (severně od Aljašky), které se za poslední dvě desetiletí zvýšilo o 40 procent. Její proudění do subpolárního severního Atlantiku by mohlo mít silný dopad na oceánskou cirkulaci… Klimatické modely tyto události spolehlivě nezachycují, a tak je možné, že podceňujeme úbytek ledu a do severního Atlantiku se bude dostávat víc sladké vody,“ píše ve studii Francois Lapointe.