Analýza, kterou na přelomu roku vypracoval tým 23 expertů z 12 vědeckých institucí Evropy, Ameriky a Asie ukazuje, že oceány byly v roce 2021 nejteplejší v historii měření a pohltily ohromné množství tepla.

Výsledek analýzy potvrzuje alarmující trend – od konce 50. let minulého století, kdy se poprvé začaly vést spolehlivé záznamy, se v každé dekádě vyskytují teplejší oceány než v minulé. Od 80. let přitom růst teplot, a s tím i růst pohlceného tepla, citelně zrychluje.

Sedm A-bomb, nebo 440 miliard toustovačů

Vědci se na oteplování podívali přes energii, která je s ním spojena. Své poznatky shrnují ve studii publikované v časopise Advances in Atmospheric Sciences.

Z jejich dat vyplývá, že obsah pohlceného oceánského tepla, který se měří v různých hloubkách oceánu až do 2000 metrů, se vloni zvýšil o 14 zettajoulů, tedy 14 triliard joulů proti roku 2020. Jsou to astronomická a stěží představitelná numera.

Růst oceánského tepla (OHC) v zettajoulech od roku 1960 měřený v hloubce do dvou kilometrů. | zdroj: kredit-Cheng at al.

John Abraham, profesor termomechaniky na Univerzitě St. Thomas v Minnesotě a jeden z autorů studie, použil přirovnání k energii uvolněné atomovou bombou, kterou svrhli Američané v roce 1945 na japonskou Hirošimu – A-bombě. Tato bomba explodovala s energií 63 bilionů Joulů, tedy 63 terajoulů.

Rozdíl mezi roky 2020 a 2021 odpovídá pohlcené energii sedmi hirošimských bomb, které vybuchují každou sekundu, 24 hodin denně, 365 dní v roce. Pro srovnání, v bilanci za rok 2019 vědci spočítali, že oteplování oceánů se rovná ekvivalentu „pouhých“ pěti A-bomb za sekundu.

A pokud jsou pro vás atomové bomby příliš abstraktní, pak vězte, že obsah oceánského tepla se za poslední rok zvýšil o energetický ekvivalent 440 miliard toustovačů běžících 24 hodin denně, každý den v roce.

Je každopádně patrné, že tempo energetického přísunu do oceánů se zvyšuje. A není divu, lidé přidávají do klimatického systému další a další skleníkové plyny.

Kolik tepla oceány ještě pohltí?

Oceány jsou gigantické akumulátory. Přechází do nich téměř 90 procent přebytečné energie, která se hromadí v klimatickém systému.
  Teplotní trendy v oceánech od roku 1960 měřené od hladiny do hloubky dvou kilometrů. Červená barva označuje oblasti, které se za posledních 60 let oteplily. | zdroj: Advances in Atmospheric Science

„Globální oteplování je vlastně oteplování oceánů. Pokud chcete vědět, jak rychle probíhají klimatické změny, odpověď najdete v oceánech,“ píše profesor Abraham v článku pro deník The Guardian a upozorňuje na důsledky oceánské oteplování.

Ledovce tají a zvyšují hladiny. Vyšší teplotě vody a zejména menšímu obsahu kyslíku se nedokážou dostatečně rychle přizpůsobit některé druhy ryb a mořských živočichů a vymírají. Do ovzduší se odpařuje větší množství vody, které zvyšuje nestabilitu počasí a zesiluje hurikány a tajfuny.

Vědci v analýze připomínají, že pokud by oceány nepohlcovaly většinu tepla, pevnina by se oteplovala mnohem rychleji. Varují však, že jejich kapacita jako úložiště energie není neomezená a může být vyčerpána.