Astronomové poprvé uviděli prachový prstenec v dráze Venuše
30. 4. 2021 – 9:08 | Vesmír | Ladislav Loukota | Diskuze:
V prstenci na oběžné dráze Venuše bychom mohli najít materiál z počátku sluneční soustavy.
Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe poskytla astrovědcům první pohled a prachový prstenec Venuše v celé jeho kráse.
Ne, Venuše kolem sebe nemá prstenec tak, jak třeba Saturn. Prstenec této planety se rozprostírá podél její oběžné dráhy kolem Slunce. Takovému prstenci se říká cirkumsolární.
Když se práší ve vesmíru...
Prstenec na oběžné dráze Venuše tvoří soubor mikroskopických prachových částic, které rotují kolem Slunce. Zaznamenaly ho už dřívější sondy Veněra 9 a 10, Helios a STEREO.
Teprve obrázky z Parker Solar Probe však ukazují prachový prstenec planety po téměř celém 360stupňovém rozpětí kolem Slunce. Výzkumníci z Hopkinsovy univerzity a NASA je zveřejnili ve studii publikované v časopisu The Astrophysical Journal.
Pozorování prstence ze Země komplikuje sluneční svit. Parker Solar Probe je však sonda zaměřená na studium sluneční atmosféry, a tak obíhá blízko Slunce. Právě to její observatoři WISPR umožnilo snímkovat prstenec na dráze Venuše.
"Je to unikátní, vůbec poprvé se podařilo vyfotografovat prachový prstenec kolem Slunce v plném rozsahu," řekl astronom Guillermo Stenborg, který zpracovával data ze sondy.
Kde se ten prach vzal?
Snímkování prstence sonda zahájila už během třetího oběhu a pokračovala v něm do sedmého oběhu. Poté astronomové museli odstranit rušivé světlo hvězd v pozadí stejně jako vyčistit a zesílit pohled na prachový prstenec.
Bylo nutné také ověřit, že celé pozorování není jen přístrojovou chybou – výzkumníci tak například zmapovali oběžné dráhy známých objektů, aby se zjistili, že sonda nezachytila ve skutečnosti světlo našich satelitů, popřípadě asteroidů.
Když bylo vše hotovo, ukázalo se, že viditelný prstenec odpovídá trajektorii oběžné dráhy Venuše.
Snímek by mohl pomoci zodpovědět otázku, jak podobné prstence vznikají. Předpokládá se, že to je sediment z doby formování sluneční soustavy, popřípadě místo, kde se hromadí prach z komet a mikrometeority. Přesné vysvětlení vzniku cirkumsolárních prachových prstenců však dodnes není známé.