Astronomové zahlédli dosud nejvzdálenější vesmírný objekt – galaxii. Její červené světlo pochází z doby před 13,4 miliardy let. To znamená, že galaxii opustilo jen 400 milionů let po velkém třesku, který je pokládán za zrod vesmíru.

Objekt objevitelé pojmenovali HD1 a popisují ho na vědeckém portálu arXiv. Je starší než galaxie GN-z11, které dosud patřil titul nejvzdálenějšího objektu a která je od Země zhruba 34 miliardy světelných let daleko. Vědci to určili z rudého posuvu, který vzniká, když se pozorovaný objekt (v důsledku rozpínání vesmíru) vzdaluje od pozorovatele (na Zemi).

Far, far away: Astronomers reveal most distant galaxy on record

Galaxy HD1 is 13.5 billion light-years away and may be home to first stars in the universe — or a black hole about 100 million times the mass of the sun.

Learn more: https://t.co/yDNZlWM3Ol pic.twitter.com/buQUnDv5XH

— Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian (@CenterForAstro) April 7, 2022

Světlo z galaxie GN-z11 k nám dorazilo s rudým posuvem 11,1. Galaxie HD1 vykazuje rudý posuv 13,3.

„Červená barva HD1 překvapivě dobře odpovídá charakteristikám světla, které galaxie vyslala před 13,5 miliardy světelných let. Když jsem to zjistil, naskočila mi husí kůže,“ cituje magazín Science Alert astrofyzika Juičiho Harikanea z Tokijské univerzity, člena mezinárodního týmu, který objekt zkoumal.

Záře objektu k nám letěla 13,5 miliardy let rychlostí světla. Protože se však vesmír po tuto dobu rozpínal, je dnes jeho vzdálenost výrazně větší.

Časová osa zobrazující historii vesmíru. Vpravo vidíte nově zpozorovanou galaxii HD1. | zdroj: kredit-Harikane et al/NASA

Vědci si zatím nejsou jisti, zda HD1 je vskutku galaxie. Pokud by se to potvrdilo, galaxie by obsahovala hvězdy první generace, které se zrodily 250 až 350 milionů roků po velkém třesku. Může to ale být kvasar (těleso s výrazným rudým posuvem spektra) se superhmotnou černou dírou ve svém středu, která dosahuje hmotnosti 100 milionů Sluncí.

„Odpovědět na otázky o povaze zdroje světla tak vzdáleného bude ještě náročné. Je to jako poznávat loď, která pluje daleko od břehu v bouři a mlze. Člověk přitom zahlédne jen některé barvy její vlajky,“ řekl člen výzkumného týmu astronom Fabio Pacucci webu Harvardova & Smithsonovského centra pro astrofyziku.

Astronomové využívali čtyři výkonné optické a infračervené dalekohledy – Subaru, VISTA, Spitzer a ALMA. Doufají, že budou mít příležitost pokračovat ve výzkumu pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba, nejvýkonnějšího a nejdražšího teleskopu, jaký kdy lidstvo sestrojilo.