Astronomové spatřili nejvzdálenější galaxii. Zrodila se krátce po velkém třesku

7. 4. 2022 – 23:50 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Astronomové spatřili nejvzdálenější galaxii. Zrodila se krátce po velkém třesku
Spitzerův vesmírný teleskop, který pořizoval snímky vzdálených hvězd a galaxií od roku 2003 do roku 2020. Jeho data přispěla k objevu nejvzdálenějšího objektu ve vesmíru. Ilustrace ho zachycuje proti zářící emisi prachu z Mléčné dráhy. | zdroj: Profimedia

Dosud nikdo neviděl vzdálenější objekt. Nově objevená červená tečka zářila ve vesmíru už 300 milionů let po jeho zrodu.

Astronomové zahlédli dosud nejvzdálenější vesmírný objekt – galaxii. Její červené světlo pochází z doby před 13,5 miliardy let. To znamená, že galaxii opustilo jen 300 milionů let po velkém třesku, který je pokládán za zrod vesmíru.

Objekt objevitelé pojmenovali HD1 a popisují ho na vědeckém portálu arXiv. Je zhruba o 100 milionů let starší než galaxie GN-z11, které dosud patřil titul nejvzdálenějšího objektu a která je od Země zhruba 34 miliardy světelných let daleko. Vědci to určili z rudého posuvu, který vzniká, když se pozorovaný objekt (v důsledku rozpínání vesmíru) vzdaluje od pozorovatele (na Zemi).

Světlo z galaxie GN-z11 k nám dorazilo s rudým posuvem 11,1. Galaxie HD1 vykazuje rudý posuv 13,3.

„Červená barva HD1 překvapivě dobře odpovídá charakteristikám světla, které galaxie vyslala před 13,5 miliardy světelných let. Když jsem to zjistil, naskočila mi husí kůže,“ cituje magazín Science Alert astrofyzika Juičiho Harikanea z Tokijské univerzity, člena mezinárodního týmu, který objekt zkoumal.

Záře objektu k nám letěla 13,5 miliardy let rychlostí světla. Protože se však vesmír po tuto dobu rozpínal, je dnes jeho vzdálenost výrazně větší.

Harikane_Timeline_0 (1) Časová osa zobrazující historii vesmíru. Vpravo vidíte nově zpozorovanou galaxii HD1. | zdroj: kredit-Harikane et al/NASA

Vědci si zatím nejsou jisti, zda HD1 je vskutku galaxie. Pokud by se to potvrdilo, galaxie by obsahovala hvězdy první generace, které se zrodily 250 až 350 milionů roků po velkém třesku. Může to ale být kvasar (těleso s výrazným rudým posuvem spektra) se superhmotnou černou dírou ve svém středu, která dosahuje hmotnosti 100 milionů Sluncí.

„Odpovědět na otázky o povaze zdroje světla tak vzdáleného bude ještě náročné. Je to jako poznávat loď, která pluje daleko od břehu v bouři a mlze. Člověk přitom zahlédne jen některé barvy její vlajky,“ řekl člen výzkumného týmu astronom Fabio Pacucci webu Harvardova & Smithsonovského centra pro astrofyziku.

Astronomové využívali čtyři výkonné optické a infračervené dalekohledy – Subaru, VISTA, Spitzer a ALMA. Doufají, že budou mít příležitost pokračovat ve výzkumu pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba, nejvýkonnějšího a nejdražšího teleskopu, jaký kdy lidstvo sestrojilo. 

Zdroje:
Science Alert, arXiv, CFA Harvard

Nejnovější články