Astronomové dnes vědí o tisícovkách exoplanet – planetách obíhajících kolem jiné hvězdy než kolem Slunce. Chybí ale analýza těchto světů, která by ukázala, zda mohou obsahovat život.

Příští generace observatoří nám přitom umožní objevit exoplanet mnohem víc. Budou mezi nimi ty, které obíhají kolem mrtvé hvězdy – bílého trpaslíka.

Manuál pro vesmírné archeology

Bílí trpaslíci jsou torza, která zbydou po kolapsu hvězdy průměrné či podprůměrné velikosti. Jsou to pro nás zajímavé objekty. Na rozdíl od obřích hvězd, které umírají supernovou nebo se dokonce zhroutí do černých děr, jsou bílí trpaslíci o něco příznivější jak pro rozvoj života, tak i jeho přežívání.

Pokud lidstvo či nějaký náš nástupce přežije za pět miliard let fázi zvětšování Slunce do rudého obra, bude hledat útočiště právě na orbitě bílého trpaslíka, které po smrti Slunce zůstane.

Ale i kdyby žádná civilizace nepřežila, je možné, že torzo Země bude existovat dál. Budoucí mimozemští archeologové by na něm přitom mohli jednou najít stopy někdejšího planetárního života.

zdroj: YouTube

Takovými kosmickými stopaři ale můžeme být i my sami vůči bílým trpaslíkům, jejichž světy mohly hostit život v minulosti. Předpokládá to nová studie z Cornellovy univerzity, kterou vedla Thea Kozakisová.

Tým této astrofyzičky proto vypracoval metodu hledání biosignatur – jakékoli látky (prvku, izotopu, molekuly) nebo jevu, který je znakem života – u exoplanet bílých trpaslíků.

Život po životě

Exoplanety u bílých trpaslíků jsme již nalezli. Víme tedy, že je možné, aby planety přežily zvětšování i následnou smrt rudého obra.

Logika naznačuje, že život by měl být při smrti hvězdy uhašen, ale není vyloučeno, že po vzniku bílého trpaslíka může chytit druhý dech.

Bílý trpaslík je slabé hvězdné torzo, zato stabilní. Na rozdíl od červených trpaslíků zřejmě do okolí nedští erupce, které by mohly blízké exoplanety upéct. A na rozdíl od rudých veleobrů může stabilně zářit miliardy let.

Centrální oblast naší galaxie, Mléčné dráhy, vypadá jak umělecká olejomalba. Nechybí v ní ani bílí trpaslíci | zdroj: Profimedia

Je tak možné, že zárodky života, které přežily zkázu původní hvězdy, by mohly znovu začít klíčit kolem bílého trpaslíka i v případě, že v dané soustavě neexistovala technická civilizace schopná přesouvat se z planety na planetu.

Mravenčí práce

V budoucnu by mělo při pátrání po životu stačit nacházet specifické prvky, které výzkumníci z Cornellu identifikovali jako potenciální stopy života.

"Pokud budeme pozorovat přechod planety před hvězdný kotouč, vědci můžou provést analýzu složení planetární atmosféry a srovnat ji s tím, jaké případné známky života jsme identifikovali v naší studii," sdělila Kozakisová. "Takový postup zjednoduší týmům po celém světě další práci."

Současné teleskopy na takovou mravenčí práci zřejmě dostačovat nebudou, ale jejich nová generace by po roce 2025 či 2030 měla umožnit spektroskopickou analýzu u exoplanet i několikrát do týdne.

Nynější manuály toho, co by astronomové měli u cizích planet hledat, tak mohou v dohledné době přinést ovoce v podobě kandidátů na obyvatelné cizí světy.

Kdo ví, třeba již brzy budeme nacházet světy s potenciálem života tak často, jako nyní objevujeme tisíce nových exoplanet.

Studie byla publikována v Astrophysical Journal Letters.