Během dějin lidstva byla většina společnosti složena z mladých lidí, menšina ze starších ročníků. Prodlužující se věk dožití však tento poměr změní ve prospěch dříve narozených.

Může to přinést náklady i benefity pro ekonomiku a medicínu.

Starších je víc a jsou bohatší

Mnoho výzkumníků upozorňuje, že žijeme právě v době, kdy existuje víceméně stejný počet lidí nad třicítkou jako pod třicítkou. Trend přitom naznačuje, že v příštích deseti letech se dosavadní pyramida věkového rozložení převrátí vzhůru nohama.

Tři generace žen | zdroj: Profimedia

Podíl starších lidí ve společnosti se zvyšuje. Ale nejde přitom jen o věk, ale i o příjmy.

Ačkoli v západních zemích střední třída oslabuje, růst bohatství ve zbytku světa do globální střední třídy více lidí přidává. Zejména státy jako Čína a Indie, ale i populace Jižní Ameriky i Afriky, v průměru bohatnou. To ruku v ruce s demografickými proměnami přináší i proměnu kupní síly.

Ještě nikdy na Zemi nebylo takové množství střední třídy a bohatých lidí jako dnes. Bohatnou přitom spíše lidé vyššího věku, což je dáno také jejich rostoucím podílem ve společnostech.

zdroj: Profimedia

Z kalkulací ekonomů Homiho Karase a Kristofera Hamela vyplývá, že zažíváme dvojí bod zvratu - jak z hlediska věku, tak z hlediska bohatství. "Když zkombinujeme trendy v příjmech napříč demografickými segmenty, zjistíme, že je na světě přibližně 2,2 miliardy mladých a chudých a stejný počet starých a bohatých lidí. Zároveň žije 1,6 miliardy mladých a bohatých a stejný počet starých a chudých (viz obrázek).

Peníze nebo život

Tohle není jenom mantra banditů, ale také dvě veličiny skloňované stále výrazněji ekonomy. Silnější starší generace mohou výrazně proměnit to, jak nahlížíme na ekonomiku.

Co přesně stárnutí populace způsobí, zatím nelze přesně vyjádřit – ekonomové v první řadě předpokládají, že reklamy i produkty začnou víc cílit na starší ročníky.

Proměna to však bude spíš plíživá. Je navíc otázkou, nakolik budou demografické trendy ovlivněny kulturou. Již dnes lze říct, že například věk dospívání (osamostatnění, manželství, narození prvního dítěte) se posunul z přelomu dvacítky na přelom třicítky.

Nic tedy nezaručuje, že po roce 2030 se nebudou "mladší" cítit i lidé kalendářně starší. Přemíry reklam na dechovku jiné kulturní artefakty toho, jak vypadalo stáří v minulosti, se tak nejspíše obávat nemusíte.

Investice do seniorů

Jednou z věcí, které ale lze předpokládat, bude větší nárůst investic do lékařské vědy. A lze říct, že přibude reklam na kloubní protézy, preparátů na erekci či další neduhy vyššího věku, tak spíše přibude.

S tím, jak bude narůstat populace starších lidí a jejich kupní síla, se také zvýší poptávka po lécích zlepšujících kvalitu života ve vyšším věku. Může to způsobit, že po roce 2050 se dočkáme omlazujících terapií. A také jiné politiky, protože hlasy seniorů získají vyšší váhu.

Demografické změny, kterých jsme momentálně svědky, jsou bezpříkladné. Mohou být ale pozvolné, takže si jich málokdo povšimne. Bude nicméně zajímavé sledovat, jak se společnost promění.

A nakonec doklad toho, že senioři nad 75 nemusí patřit do domova důchodců:

zdroj: YouTube