Ideou týmu vědců z Mayo Clinic a Wake Forest University je eliminovat takzvané senescentní buňky. Jak lidé stárnou, buňky postupně ztrácejí schopnost dělení a hromadí se v organismu. Tyto senescentní buňky mají podle některých studií postupně stále horší vliv na tělesné pochody, a přispívají tak k tomu, jak tělo s rostoucím věkem chřadne. Co kdybychom však senescentní buňky mohli omladit anebo z těla odstranit?

Starší práce na toto téma působily poměrně pozitivně. Tým Evy Latorreové z Exeterské univerzity například loni omladil zhruba polovinu senescentních buněk v populaci endotelových buněk (tvořících vystýlku krevních cév) u myší. Dosáhl toho metodou, která do nitra buněčné mitochondrie dopravila malé množství sirovodíku - to "znovu nakoplo" biochemické pochody buňky a vrátilo jim mladický zápal pro činnost i dělení. Nemusí to nutně vést k odložení smrti jako takové - může to však zvýšit zdraví až do nejpozdější věku. 

K podobnému výsledku dospěla i studie Harvardovy univerzity, která omladila endotelové buňky přímo uvnitř organismu pokusných zvířat. Podařilo se tak zvýšit svalovou vitalitu a efektivitu daného organismu. Existuje i řada jiných nápadů, jak medicínsky (snad) správně "omladit" organismus. Zaměřit se na senescentní buňky se však díky loňským studiím začalo jevit jako nejsnazší první krok.

V době, kdy na Harvardu a Exeteru publikovali své práce, již 14 dobrovolníků začalo pobírat první potenciální senolytika - tedy látky zaměřené právě na eliminaci senescentních buněk. Ve studii Mayoe Clinic byli pacienti vybráni ze skupiny trpící fatální idiopatickou plicní fibrózou. Ačkoliv momentálně na oficiální uzavření studie stále nedošlo - vlastně stále probíhá jenom první část třífázové klinické studie - předběžné výsledky senolytik testovaných na lidech dávají důvod k mírnému optimismu.

Zatím je brzy

Autoři práce pro roli senolytik sáhli po dvou již existujících lécích - látce dasatinib užívané k léčbě leukémie a doplňku quercetin, který je součástí některých prospěšných druhů zeleniny. Podobné užití starých látek v nových rolích není nic nového - speciálně navržená senolytika by samozřejmě mohla nést významnější výsledky, cílem je však nyní vůbec dosáhnout nějakých výsledků přímo na lidském organismu.

Na zjištění, zdali kombinace obou léků odkládá smrt, je zatím jaksi velmi brzy. Největší úlevou výzkumníků je po prvním roce práce však autory nejspíše potěšilo, že látky nemají negativní účinky. Naopak se zdá, že všech 14 pacientů po pravidelné dávce léků oznámilo lepší schopnost chůze. Vzhledem k typu práce je ale předčasné tvrdit, zdali za to můžou senolytika anebo obyčejné placebo.

Kolem senescentních buněk již začala existovat jistá míra komercionalizace - i část autorů nynější studie spoluzaložila vlastní soukromé společnosti, které by senolytika v budoucnu mohly prodávat. Výsledky je proto třeba brát s jistou mírou rezervy. Skutečnost, že i sami výzkumníci ovšem berou ohlašování průběžného stavu práce značně anti-bombasticky, důvěru jistou měrou zvyšuje.

Přesto pro další fázi studie již autoři vybrali dalších 20 pacientů, kteří posunou laťku zase o trochu dále. Konečnou ideou je otestovat senolytika i na zdravých lidech - a zjistit, zdali jim zlepší fungování organismu. Cílem přitom není, aby lidé brali senolytika dlouhodobě - ideální terapií by bylo zbavit organismus přemíry (ale zase ne všech) senescentních buněk a poté si po několik let užívat vyšší vitality, než se proces bude případně opakovat.

Zdali či kdy se takové možnosti dočkáme, nám snad naznačí výsledky studie, které by měly dorazit do dalších dvou až tří let.