Ve vesmíru se během posledních desítek let mnoho změnilo. Na rozdíl od éry Sputniku, Vostoku, Mercury nebo Apolla není současná éra určována soupeřením Spojených států s Ruskem (kdysi Sovětským svazem). Dnes o vedoucí postavení soupeří Amerika s Čínou.

Nejnovějším důkazem pokroků, které Čína dělá ve vesmíru, je let utajovaného raketoplánu CSSHQ v programu pojmenovaném Shenlong (Božský drak). Tento opakovaně použitelný autonomní vesmírný letoun má zjevně konkurovat americkému raketoplánu X-37B (OTV) od korporace Boeing.

X-37B od dubna 2010 letěl na oběžnou dráhu šestkrát. Božský drak dvakrát, poprvé v dubnu 2020. Tehdy na orbitě strávil pouze dva dny. Teď po ní kroužil 276 dní.

Průlomový let

Čínská zpravodajská agentura Sin-chua označila jeho let za „průlomový“ a sdělila, že raketoplán odstartoval ze základny v odlehlé poušti Gobi na severovýchodě Číny 4. srpna 2022. Do vesmíru ho vynesla raketa Long March-2F/T. O průběhu letu nesdělila agentura nic.

Satelitní snímky ale ukazují, že stroj přistál 8. května na vojenské základně Lop Nur v Sin-ťiangu.

Image above is from today, 8 May at 0321 UTC. Image below was 26 April, 0340 UTC (when everyone was first getting all excited about a potential landing). Definitely a different set of objects in front of the building today. pic.twitter.com/9a5RuIumcI

— Todd Master (@MasterActual) May 8, 2023

Americké Vesmírné síly informovaly, že raketoplán dlouhý 8,8 metru o vzletové hmotnosti 21,6 tuny ve výšce 600 kilometrů nad Zemí prováděl orbitální manévry a vypustil malý satelit, která se pohyboval v jeho blízkosti.

Přeskočí Američany?

O tom, že Číňané to se svou dominancí ve vesmíru myslí vážně, nemůže být pochyb. Čínský postup ve vesmíru načrtl už v roce 2013 prezident Si Ťin-pching.

„Vesmír,“ pravil tehdy čínský vůdce, „je oceán, Měsíc je ostrov Senkaku (součást japonské prefektury Okinawa, na kterou si dělá Čína nárok), Mars je ostrov Huangyan (Čína o něj vede spor s Filipínami). Pokud nepůjdeme dál, když můžeme jít teď, budoucí generace nám to neodpustí. Pokud ostatní půjdou, převezmou tyto ostrovy. To je dostatečný důvod, abychom se vydali za vesmírným snem.“

Si narýsoval cíl – Čína se nejpozději v roce 2045 stane vedoucí silou ve vesmíru. Předstihne Spojené státy a bude hegemonem určujícím pravidla hry – obdobně, jak to dnes dělá v mořích přiléhajících k čínské pevnině.

Čína k takovému cíli postupuje mílovými kroky. Na oběžné dráze Země sestavili Číňané stálou stanici, dovezli vzorky z Měsíce, kde chtějí do roku 2030 přistát se svými tchajkonauty a postavit lunární stanici. Vysadili svůj rover na Marsu a také tam chtějí přistát s pilotovanou lodí – do roku 2033.

Rychlost, s jakou postupují, každopádně navozuje otázku, která by ještě před několika lety zněla bizarně: Nepředběhnou Číňané na Měsíci a na Marsu Američany?