Autoři výzkumu tvrdí, že nový materiál umožňuje buňkám vzájemnou komunikaci, která vede obrazně řečeno k tomu, že jedna buňka řekne druhé, aby se diferencovala na novou zubní buňku.

„Tento materiál jsme vyvinuli, abychom replikovali prostředí kolem buněk v těle,“ vysvětlil autor práce Xuechen Zhang. „V praxi to znamenalo, že když jsme zavedli kultivované buňky, mohly si navzájem vysílat signály a spustit proces tvorby zubů,“ dodal.

Předchozí pokusy selhaly, protože buňky vysílaly signály zároveň, vysvětlil. „Tento nový materiál uvolňuje signály pomalu v průběhu času a replikuje tak to, co se děje v těle,“ pokračoval odborník.

Vědci mění pravidla hry

Přenesení objevu z laboratoře na životaschopnou léčbu ale bude podle něj vyžadovat další výzkumy. „Máme různé nápady. Mohli bychom transplantovat mladé zubní buňky na místo chybějícího zubu a nechat je růst v ústech. Nebo bychom mohli v laboratorních podmínkách vytvořit celý zub a poté ho umístit do úst pacienta,“ uvedl Xuechen.

Přestože jde zatím o teoretickou rovinu, pěstování lidských zubů by mohlo mít výhody oproti konvenčním výplním a implantátům. Plomby mají omezenou životnost a mohou zapříčinit další kaz nebo citlivost. Implantáty zase vyžadují invazivní přístup a vhodnou alveolární kost.

Nový přístup by mohl nabídnout dlouhodobé řešení. „Zuby vypěstované v laboratoři by se přirozeně regenerovaly a integrovaly by se do čelisti jako skutečné zuby,“ popsal Xuechen.

„Tato nová technologie dorůstání zubů je velmi vzrušující a mohla by pro zubaře změnit pravidla hry,“ míní expertka na protetiku Saoirse O'Tooleová.