Jsou to jedny z nejpozoruhodnějších záběrů pořízených ve vesmíru. NASA je získala díky Parkerově sluneční sondě a časosběrné video z nich sestavila Goddardova mediální studia, která jsou filiálkou americké vesmírné agentury. 

Tvoří je fotografie pořízené mezi 8. a 12. srpnem letošního roku během devátého přiblížení sondy ke Slunci, kdy byla sonda vzdálena od povrchu naší hvězdy 10,5 milionu kilometrů. Vděčíme za ně kameře WISPR (Wide-field Imager for Solar Probe) snímající sluneční atmosféru i sluneční soustavu ve viditelném světle pomocí čoček vyrobených z radiačně tvrzeného skla.

Když Země tančí s Jupiterem

Snímek vám může připadat jako scéna ze sci-fi filmu. Co na něm vidíte?

Především pruhy prolétající kolem sondy, která se řítí do ovzduší Slunce. Jsou to koronární výtrysky. Tvoří je sluneční hmota ve skupenství plazmatu, která se skládá se z protonů a elektronů a dosahuje teplotu stovek tisíc stupňů Celsia. Tato hmota je od Slunce do vesmíru vyvrhována rychlostí 400 kilometrů za sekundu.

Astrofyzik Grant Tremblay z Harvardova Smithsonianského centra pro astrofyziku ve tweetu ukazuje a popisuje zajímavé věci na pozadí – jsou to Mléčná dráha - galaxie hostící sluneční soustavu, Venuše, Merkur, Mars, Jupiter, Saturn a také naše domovina – Země, která „tančí“ s Jupiterem.

Confirmed from the excellent @SungrazerComets and @hervst: pic.twitter.com/2vfAIgoQqt

— Grant Tremblay (@astrogrant) December 15, 2021

Je to každopádně unikátní pohled „odjinud“. Naši planetu vidíte ze vzdálenosti víc než 100 milionů kilometrů.

Za sekundu z Prahy do Českých Budějovic

Parkerova sluneční sonda, jak je patrné z ukazatele vlevo dole, se při přiblížení Slunci pohybovala rychlostí, která vůči naší hvězdě dosahovala 147 kilometrů za sekundu. To znamená, že vzdálenost z Prahy do Českých Budějovic zvládala urazit v mžiku, během něhož nevyslovíte víc než „jednadvacet“.

Ke svému zrychlení využila sonda planetu Venuši. Při průletu jejím gravitačním polem se projevil účinek „gravitačního praku“. Manévr zvýšil rychlost sondy vůči Slunci, byť (podle zákona o zachování energie) zachoval její rychlost vůči Venuši. Byl to úskok, který se dá přirovnat ke křižování plachetnice proti větru.

Záběry uspořádané do časosběrného videa každopádně nejsou poslední. Sonda má před sebou ještě dalších 14 oběhů a přiblížení Slunci.

Experti z NASA budou ještě čtyři roky sbírat a analyzovat data. Astrovědci si od nich slibují nové poznatky o sluneční koróně a slunečním větru, které jim umožní lépe pochopit souvislost mezi počasím na Zemi a aktivitou Slunce.

Nejblíž ke Slunci se má sonda dostat až v letech 2024 a 2025. Tehdy kolem něj proletí ve vzdálenosti necelých šesti milionů kilometrů.

A až mise sluneční sondy skončí, měli bychom o naší hvězdě vědět víc.

Výtrysky plazmy viditelné během zatmění Slunce v srpnu 2017. Parkerova sluneční sonda je zkoumá zblízka. | zdroj: Profimedia