Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe (Parkerova sluneční sonda) proletěla sluneční atmosférou, informuje americká vesmírná agentura NASA na svém webu a v odborném žurnálu Physical Reviews Letters.

Byl to první výtvor člověka, který pronikl do výhně naší hvězdy. Přístroj vybavený štítem z uhlíkových vláken a vodním chlazením tam odolal teplotám kolem 1380 stupňů Celsia.

Manažer NASA Thomas Zurbuchen prohlásil, že sonda se „dotkla“ Slunce. Přesnější by však bylo říct, že ho „olízla“, protože při svém osmém obletu 29. dubna proletěla korónou a byla od povrchu Slunce vzdálena 10,5 milionu kilometrů.

Trvalo několik měsíců, než se data z magnetického pole Slunce k vědcům NASA dostala a mohla být ověřena. Mezitím sonda oběhla Slunce podeváté a podesáté. Celkem má v plánu 24 obletů.

Nejrychlejší výtvor člověka

Sonda tedy pronikla do atmosféry naší hvězdy třikrát. První z průniků trval pět hodin. 

Přístroj se také stal nejrychleji se pohybujícím výtvorem člověka. Při průletu atmosférou Slunce dosáhla sonda rychlosti 531 000 kilometrů za hodinu (vůči Slunci). Žádný předmět sestrojený lidmi se dosud nepohyboval rychleji.

Ke svému zrychlení využila sonda planetu Venuši. Při průletu jejím gravitačním polem se projevil účinek „gravitačního praku“. Manévr zvýšil rychlost sondy vůči Slunci, byť (podle zákona o zachování energie) zachoval její rychlost vůči Venuši. Byl to úskok, který se dá přirovnat ke křižování plachetnice proti větru.

Od sondy vypuštěné v srpnu 2018 z floridského mysu Canaveral si astrovědci slibují nové poznatky o sluneční koróně a slunečním větru, které jim umožní lépe pochopit souvislost mezi počasím na Zemi a aktivitou Slunce.

Poletí ještě blíž

„Je to monumentální úspěch,“ řekl o úspěšném průletu Thomas Zurbuchen, „poskytne nám nejen hlubší pohled do vzniku Slunce a na jeho vliv na sluneční soustavu, ale vše, co se dozvíme o naší vlastní hvězdě, nás také poučí o hvězdách ve zbytku vesmíru.“

Oběžné dráhy některých planet (včetně Merkura, který je Slunci nejblíž) a vesmírných sond. | zdroj: Profimedia

Projekt s rozpočtem kolem 1,5 miliardy dolarů byl pojmenovaný po americkém astrofyzikovi Eugene Parkerovi, který přispěl k poznání slunečního větru – proudu nabitých částic (protonů, elektronů a jader hélia) vycházejících ze Slunce. Je rozvržen na sedm let. 

Nejblíž k Slunci se má sonda dostat až v letech 2024 a 2025. Tehdy kolem něj proletí ve vzdálenosti necelých šesti milionů kilometrů.

Rychlost Parkerovy sluneční sondy by v té době měla dosahovat 692 000 kilometrů za hodinu.