Úplné zatmění nastalo po osmé hodině ráno středoevropského času.

V Antarktidě teď panuje léto a Slunce tam nezapadá. Během zatmění tam ale nakrátko zavládla tma, kterou v oblasti neuvidí ještě několik měsíců.

Zatmění bylo možné pozorovat také ve Weddellově moři, kam vyplulo několik lodí. Anebo na palubě letadel. V jednom z nich, jako člen vědecké mise, letěl Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Na Facebooku vyvěsil povedený snímek zaznamenaný v jižním Atlantiku poblíž Falkland.

zdroj: Facebook/Petr Horálek

Na fotografii je patrné nejen vlastní zatmění Slunce, snímek ukazuje také oblast měsíčního stínu klouzajícího po Zemi.

Zajímavá věda i skvělá podívaná

V Antarktidě postupoval pás úplného zatmění přes ledový šelf Ronne a Ellsworthovu zemi, zbytek kontinentu byl v částečném stínu. 

Úplné zatmění bylo na jednotlivých místech (žlutý pás) možné sledovat necelé dvě minuty. | zdroj: Great American Eclipse

Částečné zatmění mohli pozorovat také obyvatelé jihu Afriky, Patagonie, jihovýchodní Austrálie, anebo Jižního ostrova Nového Zélandu.

Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastává, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže ho částečně nebo zcela zakryje.

V případě úplného zatmění se zastíněná část planety výrazně setmí a také rychle ochladí. Na nebi se rozzáří hvězdy. Během jevu je kolem Měsíce zakrývajícího Slunce vidět výrazná koróna, jasně zářící okolí Slunce tvořené unikajícími žhavými plyny.

Pás zatmění Slunce. Oblast úplného zatmění (pás totality) je vyznačena žlutě. | zdroj: Great American Eclipse

Pro astrovědce bylo úplné zatmění Slunce další skvělou možností studovat, jak tento úkaz ovlivňuje vesmírné počasí.

Vědci z Britského antarktického průzkumu (British Antarctica Survey) během zatmění měřili pomocí magnetometrů rozmístěných v Antarktidě změny v magnetickém poli Země, v oblasti úplného zatmění. 

Schematický obrázek zatmění Slunce, které nastává, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a naši hvězdu. | zdroj: Profimedia

Fyzik Mervyn Freeman, který patřil k týmu sledujícímu dopad zatmění na „vesmírné počasí“ k tomu webu Phys řekl: „Očekáváme, že zatmění Slunce změní elektrické proudy v horních vrstvách atmosféry. Je to jev, kterému zatím zcela nerozumíme.“

Kromě vědecké příležitosti, bylo zatmění pochopitelně i skvělou podívanou. V minulosti se ho lidé obávali. Brali ji jako zlé znamení. Doba se ale změnila a dnes zatmění vítáme a obdivujeme jejich krásu.

Kdo ví, jaký pohled na sobotní zatmění měli antarktičtí tučňáci.

Byl to zážitek i pro tučňáky císařské žijící v Antarktidě? | zdroj: Profimedia

Úplná zatmění jsou každopádně vzácná. Za příštím se můžete vydat 8. dubna 2024. Bude viditelné v pásu protínajícím Mexiko, Spojené státy a Kanadu.

Na území dnešního Česka tento jev nastal naposledy 12. května 1706. Ten nejbližší budou moci pozorovat naši potomci 7. října 2135, kdy se pás úplného zatmění bude sunout 30 kilometrů severně od Prahy.

Popřejme jim jasnou oblohu.