Ze studií vakcín vyplývá, že obě jsou účinné i bezpečné a jen výjimečně se u nich projevují vedlejší účinky.

Zastaví nemoc, ne virus

Vakcínu AZD1222 vyvinutou britsko-švédským farmaceutickým gigantem AstraZeneca ve spolupráci s ústavy Oxfordské univerzity, které má Česko nasmlouvány tři miliony dávek pro pro očkování 1,5 milionu lidí, hodnotila mezinárodní skupina expertů. Výsledky shrnula ve studii, kterou publikoval vědecký časopis The Lancet. To jsou její hlavní zjištění:

● Bezpečnost očkovací látky je vysoká. Jen u tří z téměř 24 tisíc účastníků klinických testů se po třech měsících objevily vážnější zdravotní problémy. Všichni se už uzdravili. Není přitom jasné, zda jejich potíže s vakcínou souvisely.

● Vakcína má průměrnou účinnost 70,4 procenta. Ochrana, kterou poskytuje, závisí na dávkování. U těch, kteří dostali dvě plné dávky, byla účinná v 62 procentech případů. Když byla první dávka poloviční a druhá (podávaná po dvou týdnech) celá, dosahovala účinnost 90 procent. Tento rozdíl je ještě předmětem výzkumu.

● Očkovací látka ve většině případů nezabraňuje viru proniknout do organismu. Její úspěšnost v tomto způsobu ochrany je 27 procent.

● Vakcína zabírá v případě nákazy. Infikovaní lidí s ní zvládnou nemoc bez velkých problémů, protože dodá organismu imunitu.

Chrání už první injekce

Vakcínu BNT162b2 od americké firmy Pfizer a německé biotechnologické společnosti BioNTech, které má Česko objednáno čtyři miliony dávek pro dva miliony jedinců, posuzoval americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Úřad dospěl k závěru, že očkovací látka splňuje předepsaná kritéria. Ze zprávy, kterou úřad zveřejnil ve svém bulletinu, vyplývá, že:

● Vakcína chrání už po první ze dvou injekcí. Po první dávce snižuje riziko onemocnění covidem-19 o 52 procent. Po druhé dávce, která se podává o tři týdny později, dosahuje účinnosti 95 procent. Imunitnímu systému přitom trvá dva týdny, než vybuduje protilátkovou obranu.

● Účinnost očkovací látky, testované na 44 tisících dobrovolníků, se výrazně neliší v závislosti na věku.

● Nežádoucí vedlejší účinky jsou častější než u vakcíny firmy AstraZenaca. Vyskytují se zejména u mladších lidí. Jsou častější než u očkování proti chřipce, avšak méně obvyklé než u nejpoužívanější vakcíny proti pásovému oparu. Lidé často cítí podráždění v místě vpichu a únavu, která přechází v bolest svalů a kloubů.

● Vážnější vedlejší účinky byly zaznamenány u necelého půl procenta testovaných lidí.

Vakcínou Pfizer-BioNTech už očkují v Británii. Během prvních dvou dnů Britové zaznamenali silné alergické reakce u dvou lidí. Britská Národní zdravotní služba proto doporučila těžkým alergikům, aby očkování touto vakcínou zatím nepodstupovali. 

Jak dlouho budou protilátky z vakcín chránit?

Z testů ani studií to zatím není zřejmé. Příslibem pro desítky milionů lidí, kteří se vyléčili z covidu-19 i pro ty, kteří v budoucnu budou proti této nemoci očkováni, je však studie virologů z Oxfordu publikovaná na webu MedRxiv.

Virologové zjistili, že pokud se člověk nakazí novým typem koronaviru, získá proti němu imunitu a nejméně šest měsíců, ale patrně i déle, je u něj opětovná infekce nepravděpodobná. Totéž se dá předpokládat u očkování.