Chirurgové v Bostonu provedli první úspěšnou operaci vrozené vývojové vady v mozku lidského plodu. Prenatální onemocnění „arteriovenosní malformace vena Galen“ vyléčili unikátním chirurgickým zákrokem v děloze. Popisují ho v odborném magazínu Stroke.

V důsledku zmíněné vady se tepny v mozku spojují přímo s žilami, nikoli s kapilárami, které by jinak řídily tok krve. Průtok krve do žil je proto nebezpečně vysoký a vyvolává mnoho rizikových účinků.

Vada zatěžuje oběhový systém, což zvyšuje riziko srdečního selhání. Zvýšený tlak také nepříznivě ovlivňuje vývoj mozku.

Zmíněná porucha se léči po narození embolizací – při té chirurgové umístí dítěti do žíly speciální materiál, který ji vyřadí z krevního oběhu nebo v ní sníží průtok krve.

Před narozením nevyvolává defekt problémy. Matčina placenta pomáhá plodu regulovat tok krve, a vytváří tak určitou ochranu před vysokým průtokem krve. Po narození ale dítě o tuto ochranu přichází. Co víc, po porodu se uvnitř těla novorozence uzavírá malá céva spojující plicní tepnu s aortou, což zvyšuje tlak v plicních tepnách.

Zákrok uvnitř dělohy je tedy méně riskantní, má větší šanci na úspěch.

Chirurgové v Bostonské dětské nemocnici se proto pokusili o prenatální variantu embolizace u 34 týdnů starého plodu, tedy zhruba 6 týdnů před běžným datem narození. Aby se orientovali uvnitř drobného tělíčka, které vážilo 1,9 kilogramu, navigovali se výhradně podle ultrazvuku.

Úspěch předčil očekávání. Zákrok vedl k protržení děložních obalů, a tak dva dny po operaci bylo nutné uměle vyvolat porod. U plodu se však zmenšila mozková anomálie, která byla hlavním cílem zákroku.

Vyšetření novorozence po narození potom neodhalilo žádné známky neurologických poruch, hromadění tekutin, anebo krvácení. Matka i dítě proto mohly být propuštěny z nemocnice.

„Je to potěšující, v šesti týdnech se dítě vyvíjí pozoruhodně dobře, neužívá žádné léky, normálně jí, přibírá na váze a je zpátky doma. Nejsou u něj patrné žádné známky negativních účinků na mozku,“ říká k zákroku v žurnálu Heart Darren Orbach, radiolog z Bostonské dětské nemocnice a profesor Harvardské lékařské fakulty.

Snímky mozku dítěte ukazující velikost anomálie – rozšířené žíly. Zleva: před embolizací, těsně po ní a těsně po narození dítěte. | zdroj: Kredit-Orbach et al.

Klinická studie novátorské operace trvá, bude nutné provést další obdobné zákroky a sledovat jejich úspěšnost.  „Musí být stanoven jasný vzorec neurologických i kardiovaskulárních dopadů operací a je nutné prokázat jejich prospěšnost,“ řekl k dalšímu postupu kardiolog Gary Satou z Mattelovy dětské nemocnice v Los Angeles,

Úspěch operace mozku v děloze je každopádně nadějí pro léčbu onemocnění a snižuje riziko dlouhodobého poškození mozku, postižení nebo úmrtí dítěte.