Je to experiment, který vyvolává na jedné straně nedůvěru a zděšení. Na straně druhé však tento pokus vzbuzuje naděje. Genetici během něj vložili lidské kmenové buňky do embryí primátů – makaků jávských. Vytvořili tak organismus složený z buněk, které nemají stejnou genetickou informaci a kterému se říká chimérický.

Hrají si na boha?

Leckomu to může připomínat Wellsův román Ostrov doktora Moreaua, ve kterém podivínský vědec v osamělém koutu světa přetváří zvířata na lidi: Američtí a čínští výzkumníci vedení Juanem Carlosem Ispizúou Belmontem ze Salkova institutu pro biologická studia v kalifornském San Diegu nejprve nechali v Petriho misce vzniknout stovky opičích embryí. Šest týdnů sledovali jejich růst. Poté do každého z nich vpravili 25 lidských buněk. Byly to kmenové buňky, které se mohou změnit v jiný druh buněk.

Den nato vědci zaznamenali lidské buňky u 132 embryí a po 10 dnech se 103 z nich ještě vyvíjelo. Potom však embrya začala odumírat. Devatenáctý den byla naživu jen tři.

Po dvaceti dnech genetici experiment s člověkoopicemi ukončili. Bylo to ještě před tím, než se u embryí mohly vyvinout základy nervového systému nebo znaky emocí a vědomí.

„Chiméra mezi lidským a nelidským primátem je druh, který je v evoluční linii lidem blíž než všechny druhy používané při těchto pokusech dříve. Umožní nám získat přehled o tom, zda jsou nějaké evoluční překážky vzniku chiméry. Také nám to může napovědět, jak je případně překonat,“ řekl genetik Belmonte.

Slibné výsledky

Chimérické organismy složené z různých druhů savců jsou v laboratořích vytvářeny už od sedmdesátých let dvacátého století. První experimenty začaly na hlodavcích.

Na Salkově biologickém institutu pod Belmonteho vedením už v minulých letech stvořili chimérická embrya složená z buněk prasete a člověka i ovce a člověka.

Belmonte ujišťuje, že při svých pokusech se řídí etickými, právními a sociálními směrnicemi. Také nejnovější experiment, který je popsán v odborném časopise Cell, prý konzultoval s experty na bioetiku. Nakonec ho ale raději uskutečnil v Číně.

Výsledky si Belmonte pochvaluje. Naznačil některé mechanismy slučování buněk, které podle něj bude možné využít při tvorbě dalších trvalejších chimérických organismů.

K čemu budou chiméry?

Vědci je chtějí použít ke studiu raného lidského vývoje, lidských nemocí a k testování léků. Konečným cílem je získat z nich tkáně i orgány, které by se daly použít pro transplantace.

Transplantace by se mohly zjednodušit, pokud by lékaři měli uměle vytvořené ledviny nebo třeba srdce.

Lékaři by orgány vytvořili přímo na míru, protože by obsahovaly buňky těch, kterým jsou transplantovány. Tělo by orgány pěstované uvnitř zvířat a geneticky přizpůsobené určitému lidskému příjemci snáz přijímalo.

Genetici teď chtějí zjistit, jako zvýšit podíl lidských buněk v chimérách. Pokusy s plody člověku blízkých makaků by je mohly přivést k tomu, jak vyrobit chiméry člověka a prasat vhodné na výrobu orgánů pro transplantaci.