Pokud by vedení čínského Wu-chanu rychle a důsledně reagovalo na nový koronavirus, mohlo jeho šíření významně zpomalit a svět se mohl vyhnout drtivé pandemii, anebo ji aspoň oddálit a rozložit v čase. Naznačuje to nová studie, první toho typu.

Jak důležitý je čas

Studie vědců ze Solentské univerzity v anglickém Southamptonu simulovala různé scénáře šíření koronaviru v jeho počátcích v jedenáctimilionovém městě Wu-chanu a jeho okolí v závislosti na reálných i hypotetických reakcích vládních institucí.

Ve shrnutí studie, která je dostupná na prepublikačním webu pro lékařské výzkumy Medrxiv.org, se píše, že do konce února 2020 zaznamenali v Číně 114 325 případů nemoci COVID-19, kterou vyvolává koronavirus. Autoři výzkumu modelovali, jak by se vyvinula situace, kdyby Číňané infekci po 23. lednu potírali jen farmaceutickými prostředky a nevyhlásili masivní testování, izolace infikovaných a sanitární kordony (místní karantény).

Výsledek může být pro leckoho šokující. Vědci zjistili, že počet infikovaných by v takovém případě byl 67krát (!) vyšší, COVIDem by tedy v Číně onemocnělo 7,66 milionu lidí.

Mohlo tedy být podstatně hůř. Jeden z autorů studie, Shengjie Lai, expert na infekční epidemiologii, k tomu napsal: "Je patrné, že komplexní reakce Číny v relativně krátkém období výrazně snížila dopady epidemie."

Lékaři ve Wu-chanu operují pacienta s nemocí COVID-19 | zdroj: Profimedia

Jenže vědci analyzovali také situace, jaké by nastaly, kdyby byla čínská reakce rychlejší. Výsledek je pozoruhodný:

Kdyby Číňané zareagovali na virus o týden dřív, případů nemoci mohlo být o 66 procent méně. Pokud by přijali pozdější razantní opatření proti šíření viru o dva týdny dřív, srazili by jejich počet o 85 procent. A kdyby reakce byla téměř okamžitá, to znamená, že by nastala o tři týdny dřív, pak by bylo nemocných dokonce o 95 procent míň.

Další z autorů studie, profesor demografie a epidemiologie Andy Tatem, k tomu na univerzitním webu poznamenal: "Naše studie jasně ukazuje, jak důležitá je rychlá reakce odpovědných představitelů."

Nevyslyšené varování

Nasnadě je ale otázka: Mohli Číňané reagovat dřív?

Odpověď: Mohli, pokud by brali vážně varování lékařů-whistleblowerů a nesnažili se je zastrašit a umlčet.

Nejznámějším z whistleblowerů byl oční lékař Li Wenliang. Na nebezpečný virus upozorňoval už v prosinci. Zjistil, že několik jeho pacientů, kteří nakupovali divoká zvířata na tržišti Chua-nan ve Wu-chanu, vykazuje příznaky nemoci podobné koronaviru SARS. Jejím ohniskem byla v roce 2002 čínská provincie Kuan-tung a podlehlo jí na osm tisíc lidí.

Umírající lékař Li Wenliang, který se jako jeden z prvních pokoušel upozornit na nový typ koronaviru | zdroj: Profimedia

Na sociální síti WeChat rozeslal Wenliang lékařům zprávu, v níž na podezřelou respirační chorobu upozornil. Jeho informace vyvolala značnou pozornost – také u komunistického vedení.

Za tři dny doktora navštívili policisté a přiměli ho podepsat prohlášení, ve kterém se omluvil za to, že svými nepodloženými tvrzeními narušil veřejný pořádek. Varování musel odvolat a omluvil se.

Podobným způsobem umlčeli v Číně dalších sedm zdravotníků, kteří na chorobu upozorňovali. Li Wenliang nakonec podlehl COVIDu.

Rychle se šířící chorobu ale nebylo možné utajit. Do Wu-chanu přijeli epidemiologové z Pekingu a zjistili, že rozsah epidemie je katastrofální. Třiadvacátého ledna tak vyhlásili karanténu.

Rozborem viru se zjistilo to, čeho se obýval doktor Wenliang: Je to vir podobný SARS, kterých pochází od netopýrů.

Tři týdny, které rozhodly

Pokud složíme dohromady tvrdá data ze studie Solentské univerzity, informace od lékařů-whistleblowerů a agenturní zprávy, můžeme z toho udělat tento závěr:

Pohlaváři ve Wu-chanu věděli o novém nebezpečném viru, přenášejícím se snadno a rychle z člověka na člověka už na konci loňského roku. Podcenili ale nebezpečí a snažili se ho ale utajit.

Karanténa města začala až po zásahu z Pekingu 23. ledna. To je tedy prodleva tří týdnů, během kterých bylo možné epidemii omezit o 95 procent a také – varovat svět.

Během této doby odcestovaly z Wu-chanu desítky tisíc lidí do jiných oblastí Číny i do ciziny. Někteří z nich také na sever Itálie.

Dál už koronavirový příběh známe a prožíváme...