Čínští vědci nechali dětem narůst 'umělé uši'

- Technologie autor: Ladislav Loukota

Čínská věda v posledních letech činí obrovské skoky kupředu. Vedle kvantové komunikace a klonování se to nyní potvrdilo i na první implantaci umělých uší lidským pacientům. Čína v praktické vědě přeskočila zbytek světa. Nejsou ovšem uši jako uši a aktuální novinku není dobré přeceňovat.    

Microtia je poměrně častá vrozená vývojová vada

Microtia je poměrně častá vrozená vývojová vada,zdroj: Flickr

V rámci nového čínského experimentu se celkem pět pacientů mezi šesti a devíti lety dočkalo unikátní kombinace dvou různých medicínských aplikací. Vědci pomocí 3D skenování zdravého ucha vytvořili trojrozměrný model jejich budoucího ucha. Poté pomocí buněk ušní chrupavky z poškozeného ucha, tedy stále odebraných stejným pacientům, doktoři in vitro vypěstovali nové, umělé ucho. To pak dětem následně s úspěchem implantovali zpět.

Působí to možná triviálně. Detailní sken zdravého ucha o vysokém rozlišení, stejně jako vytvoření 3D tisknutého lešení pro budoucí růst nového ucha, jsou ale ukázkami špičkových medicínských aplikací, které potvrzují stále se lepšící stav čínské vědy.

Nejmazanější je přinucení původních buněk k růstu v novém prostředí buněčného lešení. Buňky tvořící nové ucho pocházejí z tkáně odstraněného poškozeného ucha, není je tak třeba příliš dlouho kultivovat nebo se naopak obávat nepřijetí implantátu. To navíc metodu zrychluje a potenciálně i zlevňuje.

Pouze rekonstrukce vnějšího ucha

V laboratořích se podobné experimenty provádí již řadu let i na Západě, Čína je však první, kdo dané postupy s úspěchem aplikoval na lidské pacienty. A právě první aplikace u lidí, nikoliv rostlin či zvířat, je to, co se v historii medicíny opravdu počítá.

Výsledky čínské práce byly sice zveřejněny minulý týden, na první implantaci však došlo již před 30 měsíci. Zdá se tedy, že dobře tedy vypadá i dlouhodobá prognóza metody. Je ale třeba se mít i tak na pozoru, u dvou z pěti pacientů totiž došlo na nerovnoměrný růst nového ucha. Je tak pravděpodobné, že ani nová metoda není neprůstřelná ve všech případech.

Vzdor optimismu přesto vyznívá čínská terapie poněkud fantastičtěji, než jakou doopravdy je. Namísto vytvoření zcela nového orgánu jde totiž vlastně spíše o rekonstrukční chirurgii v novém provedení.

Metoda rekonstruuje pouze vnější části ucha – vnitřní část orgánu nijak neopravuje. Implantace "nového ucha" tak platí jenom pro to, co si většina lidí pod pojmem ucho představí, tedy útvar na hlavě, nikoliv součást sluchového orgánu ležící také uvnitř.

ucho

Postup, který čínští vědci použili. Pro celý náhled rozklikněte,zdroj:EBioMedicine

Metoda je určená "jenom" k léčbě poruchy vývoje ušního boltce zvané microtia. Ta, pravda, patří mezi relativně častější vrozené vady. Objevuje se u jednoho z osmi až deseti tisíc narozených dětí, v některých zemích však může toto číslo vzrůst až k 17 dětem z daného počtu. Nemoc mimo jiné postihla i kytaristu kapely Kiss, Paula Stanleyho.

Mírný pokrok v mezích zákona

Postižení může mít podobu deformace jednoho nebo obou uší, čínská metoda však momentálně operuje pouze s pacienty, kteří mají jedno ucho zdravé. Právě to slouží pro návrh lešení růstu nového ucha. Design u pacientů s oběma poškozenými boltci by sice teoreticky neměl být příliš náročnější, bez zdravého vzoru by se ale mohly objevit dlouhodobé komplikace.

Tato konkrétní vada navíc dnes platí za méně závažnou. Ačkoliv má mnohdy vliv na poškození sluchu, to je obvykle řešitelné – jak zaznělo, vnitřní sluchové orgány deformací obvykle poškozené nejsou, v deformovaném uchu tak často jednoduše chybí prostor (či otvor), který by se zvuk šířil. Chirurgický zákrok nebo naslouchátko tak i dnes mohou dětem postiženým poruchou vývoje boltce vrátit většinu sluchu nejpozději do desátého roku života.

profimedia-0361929803

Třicet měsíců s "novým" uchem,zdroj:Profimedia.cz

To nejdůležitější, co je tedy vlastně v čínské metodě nové, je především kosmetická stránka opravy. Umělé ucho vytvořené z pacientových buněk je výrazně blíže jeho zdravé podobě a lze předpokládat, že po několika letech budou obě k nerozeznání. Jinými slovy, snižuje se především šance na stigmatizaci a psychické problémy pacienta.

Zlepšení v zacházení s růstem uměle vypěstovaných částí lidského těla však rozhodně nelze bagatelizovat – podobných experimentů, a snad i klinických testů, uvidíme v příštích letech stále víc. S každým úspěchem podobného rázu se přitom zvyšuje i šance na umělou tvorbu složitějších tkání.

Na cestě k této budoucnosti je čínská novinka podstatným pokrokem, stále však ležících v příslovečných mezích zákona.

Výsledky práce byly publikovány v EBioMedicine.

Tagy: Čína medicína klonování genetika věda a poznání vědecký výzkum a studie

Zdroje: vlastní