"Nejbližší" budoucnost Slunce je nejspíše mnoha lidem známá - do pěti miliard let dojde uvnitř Slunce palivo pro stávající typ reakce a hvězda se začne měnit v rudého obra. Během této etapy dost možná pohltí i Zemi. Tou dobou však už na jejím povrchu život s nejvyšší pravděpodobností nebude. Jakmile za zhruba další jednu až dvě miliardy let dojde na kolaps vnějších částí solární atmosféry, sluneční soustava se přemění na "planetární mlhovinu". Spolu s tím se zbylé sluneční jádro stane tzv. bílým trpaslíkem. Jak ten bude následně chladnout, bude se stávat trpaslíkem černým. Takový proces pak může trvat desítky až stovky miliard let. Nyní víme více o tom, jak detailněji vypadá.

Česko loni završilo čtvrtý rok srážkového deficitu. Vyšší míra deště a sněžení z počátku nového roku naznačuje, že by se suchem mohl být konec, tedy prozatím. Dle nové české studie pod vedením Martina Hanela z České zemědělské univerzity v Praze však ani sucho z posledních let nebylo tak drastické – alespoň ve srovnání s dřívějšími zaznamenanými suchými obdobími.

Léčba plicních onemocnění se dnes stále mnohdy musí omezovat na nepřímou– doručit léky přímo do plic je totiž složité. Vystavit plicní tkáně efektivním chemikáliím může vést spíše k dalším respiračním problémům než k vyléčení nemoci. Co kdyby však vznikla metoda, která by umožnila plicím vdechnout jenom základní "komponenty" léku a poté si účinnou látku vyrobit přímo v plicích, tedy bez ohrožení dýchání samotného? Právě to slibuje nový objev z dílny MIT a londýnské Imperial College.

I když žijeme v éře, kdy jsme na běžné úrovni schopni detekovat srážky černých děr nebo planet kolem jiných hvězd, těžko popřít, že těleso Oumuamua bylo v posledních dvou letech tou nejpopulárnější astronomickou událostí. První detekovaný průlet mezihvězdného objektu sluneční soustavou vzbudil pozornost kvůli určité podobnosti slavným sci-fi příběhům. A hypotetickou možnost jeho umělého původu řešila řada vědců. Oumuamua je však už přes rok na únikové trajektorii, a dohnat ji dnešními raketovými technologiemi by bylo extrémně drahé. Co kdybychom však sáhli po technologiích, které jsou prakticky na obzoru - jako třeba mobilní jaderné reaktory a iontové motory?

Archeologické chápání minulých událostí je vždy ošemetná záležitost, čas od času se však podaří narazit na terno. Mexičtí archeologové tak nyní v Mexiku objevili chrám určený kultu uctívající entitu Xipe Tótec. Ta byla spojována s rituálním nošením stažených lidských kůží - artefakty objevené v místě nálezu přitom tento předpoklad dobře podporují. Ačkoliv v předkolumbovské Americe lze najít i krvavější kulty, nejnovější objev dokresluje, jak pravidelné obřadní obětování bylo.

Je tomu už rok, co astronomové vystopovali pravděpodobný původ opakujícího se kosmického signálu FRB 121102 do atypické hvězdy chycené v silném magnetickém poli. Tehdejší opakující se signál však pocházel z detekce staré šest let - a zdálo se, že zdroj jménem FRB 121102 je minimálně ve známém vesmírném okolí unikátní. To se však změnilo loni v srpnu, kdy byly objevem druhý zdroj opakujících se radiových signálu jménem FRB 180814. Dočkali jsme se alespoň v jejich případě konečně mimozemšťanů?