Články autora: Ladislav Loukota

Technologie

Kvantový motor by mohl pohánět atomy i molekuly. Teoreticky!

Rozvoj nanotechnologie s sebou přináší nové výzvy nejen pro design molekulárních motorů, ale i návrh jejich zdrojů energie. Stejně jako u všech motorů totiž i u těch nejmenších platí, že efektivita pohonu souvisí i s tím, jakou formou je napájen. Nová studie však přišla s tím, že bychom u budoucích nanorobotů mohli možná využívat i obskurních pravidel kvantového světa.
Člověk

Mohl to být objev století! Egyptský sarkofág ale skrýval kosti válečníků a splašky

Jenom máloco je tak populárním představitelem archeologického oboru jako prosévání egyptských památek. Právě proto vzbudilo nemalé ohlasy objevení "nového" sarkofágu v Alexandrii – nejenže doposud nebyl otevřen, ale také identita těla uvnitř byla prozatím neznámá. To nejpodstatnější na novém objevu však bylo, že ani stěna, za níž byl sarkofág nalezen, nebyla zřejmě po poslední dva tisíce let porušena! Šlo tak o vzácný případ pohřebiště, které snad ušlo pozornosti vykradačů hrobek. Následné otevření sarkofágu bylo proto poněkud vystřízlivěním...
Technologie

Syntetické diamanty mohou přinést bezpečnější kvantový internet

Diamanty s nečistotami jsou obvykle považovány za méně cenné než ty čistější – ve světě kvantových počítačů je však situace opačná. Titěrné diamanty vytvořené z křemíku s cíleně vytvořenými defekty by naopak mohly stát na počátku cesty k levnějším kvantovým počítačům, a možná i kvantovému internetu. Na počátku července k tomu první kroky učinila studie z Princetonu.
Příroda

Kanadští vědci úmyslně vytvořili ropnou skvrnu, aby nás před jinými chránili

Většina úniků ropných produktů do vody je jak neplánovaná, tak rovněž zničující pro ekosystém. Stačí vzpomenout na fatální únik ropy do Mexického zálivu z plošiny Deepwater Horizon v roce 2010. Nejnovější pokus proto zní jako paradox – kanadští vědci totiž v Ontariu cíleně znečišťují místní jezero s cílem lépe porozumět tomu, jak se ropné skvrny šíří panenskými vodami.  
Technologie

Architekt marťanské mise NASA předvedl 'dipólový pohon'

Příští rok oslavíme půlstoletí od prvního přistání lidí na Měsíci. Za celé uplynulé období se lidské bytosti nikdy nevydaly dále do kosmického prostoru, byť alespoň naše sondy ano. Jedním z problémů na cestě do kosmických dálav je i neefektivita běžného chemického pohonu. Konceptů na účinnější fyzikální pohon existuje celá řada, naposledy jím byl i kontroverzní (a nejspíše vyvrácený) EM Drive. Zatím je ale jenom málo z nich v reálu testováno. Novým, potenciálně revolučním typem pohonu se pochlubil i člověk, který změnil pohled na lidskou misi k Rudé planetě. Problém je, že prozatím opět nevíme, zdali by jeho teoretický vynález mohl fungovat.  
Člověk

Ve starém Egyptě trpěli rakovinou stokrát méně, tvrdí chybná studie

Mezi vědeckými publikacemi se na konci června objevila šokující práce, podle níž z analýzy koster starých Egypťanů vyplynulo překvapivé odhalení – v dávné civilizaci "na počátku času" byl výskyt rakoviny až stonásobně nižší než dnes. Jde o vodu na mlýn filipice proti moderní společnosti, anebo se celá věc při bližším náhledu jeví trochu jinak?
Vesmír

Mezihvězdné těleso Oumuamua má 'vlastní pohon'. Přece jen je to kometa

Zní to skoro jako příběh ze sci-fi románu - sluneční soustavou prolétne neznámé těleso, astronomové jej bedlivě pozorují a identifikují jako přirozený objekt. Původně se odborníci domnívali, že jde o kometu, poté o asteroid. Jenže pak těleso na své únikové dráze najednou záhadně zrychlilo! Možná jste si i vy podobných titulků v posledním týdnu všimli - tím spíše překvapí, že zrychlení Oumuamua je nejen pravdivé, ale také zcela přirozené. S definitivní platností nám totiž potvrdilo, že Oumuamua byla přece jenom vyhaslou kometou.
Technologie

Nová metoda může z krve vyrábět mozkové buňky ve velkém

Běžné buňky "překovatelné" do kterékoliv jiné buňky našeho těla – právě to slibuje nový výzkum Stanfordské univerzity. Přišel totiž na to, jak v jediném kroku přeprogramovat lidské krevní buňky na neurony. Možná se vzpomenete, že něco podobného se očekávalo také od kmenových buněk – v čem je tedy novinka odlišná?