Mohl to být objev století! Egyptský sarkofág ale skrýval kosti válečníků a splašky

- Člověk autor: Ladislav Loukota

Jenom máloco je tak populárním představitelem archeologického oboru jako prosévání egyptských památek. Právě proto vzbudilo nemalé ohlasy objevení "nového" sarkofágu v Alexandrii – nejenže doposud nebyl otevřen, ale také identita těla uvnitř byla prozatím neznámá. To nejpodstatnější na novém objevu však bylo, že ani stěna, za níž byl sarkofág nalezen, nebyla zřejmě po poslední dva tisíce let porušena! Šlo tak o vzácný případ pohřebiště, které snad ušlo pozornosti vykradačů hrobek. Následné otevření sarkofágu bylo proto poněkud vystřízlivěním...

Alexandrijský sarkofág před otevřením

Alexandrijský sarkofág před otevřením,zdroj: Egypt Ministry of Antiquities

Sarkofág byl objeven zhruba pět metrů pod úrovní terénu během rutinní archeologické vykopávky před plánovanou stavbou nové budovy v ulici Al-Karmili. Identita "nájemníka" hrobky byla sice neznámá, leccos se ale lze dovtípit z jejího uložení, a tak i historické éry.

Jak odhalil Ayman Ashmawy z egyptského ministerstva starožitností, zdá se navíc, že hrobka byla neporušená. Ale nejen proto byl nález v rámci Alexandrie největší za několik posledních desetiletí. 

"Rozhodně je to pozoruhodný objev, jde snad o největší sarkofág, jaký byl kdy v Egyptě objeven," řekl k objevu před otevřením sarkofágu na počátku týdne historik Petr Zajíček, "V první řadě co to není - určitě to není hrobka nějakého tajemného faraona či lidi požírajícího velekněze z dob největší slávy a moci starého Egypta. Jednoduše proto, že hrobka pochází z ptolemaiovského období."

To trvalo od smrti Alexandra Velikého a uzurpování egyptské části jeho říše jeho věrným velitelem Ptolemaiem, tedy od roku 323 př. n. l., do smrti Kleopatry VII. a připojení Egypta k Římské říši v roce 30 př. n. l.

Vysoká očekávání

"Sarkofág má být, podle vrstev, někdy z počátku tohoto období a je to mimochodem unikát i v tom, že vzhledem k bouřlivým dějinám a přestavbám Alexandrie se v ní mnoho neporušených starověkých památek nenalézá," sdělil Zajíček. V hrobce se navíc nalezla busta muže evidentně bližší řeckému stylu než egyptskému. 

Předpokládalo se, že sarkofág tedy může ukrývat dobového velmože z řecké společenské vrstvy vládnoucí tehdy Egyptu, vzhledem k neznámé identitě okupanta se však již vyrojily i fantasknější možnosti.

Busta nalezená u sarkofágu

Busta nalezená u sarkofágu,zdroj:Egypt Ministry of Antiquities

"Nejdivočejší spekulace začaly uvažovat o těle samotného Alexandra Velikého," říká s nadsázkou Zajíček. Jak dodává, Alexandrovo tělo se totiž složitým řízením osudu neocitlo ve vodách Eufratu, jak si umírající Alexandr přál, ale dokonale nabalzamované a v honosném sarkofágu se dva roky po jeho smrti objevilo v Egyptě. Nejprve v Memfisu, později prý snad v rodové hrobce Ptolemaiovců v Alexandrii.

Víme, že ještě Octavianus Augustus v 1. stol. př. n. l. položil zlatou korunu na Alexandrův hrob, ale není jisté, v kterém městě to vlastně bylo. Pak se jeho hrobka z historického zřetele ztrácí - a najednou tu o víc než dvě milénia později máme podivný sarkofág pod ulicemi Alexanderova města...

Trpká realita

Čtvrteční otevření sarkofágu bylo proto určitým zklamáním. Uvnitř se nalezly tři mužské kostry. Jejich identita je prozatím neznámá. Ministerstvo ale spekuluje, že pohřbení muži byli možná bojovníky, protože jedna z lebek vykazovala známky zranění způsobeného šípem. Horší to bylo s dalšími okolnostmi uvnitř sakofágu - kosti totiž plavaly uvnitř páchnoucí hnědé tekutiny.

Kaly, které pronikly do sarkofágu, však zřejmě nebyly starověkého původu. Pocházely pravděpodobně z nedalekého kanalizačního žlabu, který do sarkofágu natekl krátce před anebo až po objevu. Nakolik jimi může být nález znehodnocen, se momentálně neví - zrovna pozitivní vliv však splašky mít zřejmě nebudou.

Obsah sarkofágu

Obsah sarkofágu,zdroj:Egypt Ministry of Antiquities

Petr Zajíček v reakci na nové informace navíc spekuluje, že trio válečníků zřejmě nemuselo být původními nájemníky hrobky. Napovídají tomu velké rozměry sarkofágu (určené spíše významnému jednotlivci) i busta jediného muže nalezená v hrobce.

"Také je tu možnost, že šlo o rodinnou hrobku. I takové existovaly. Je bohužel více než pravděpodobné, že záhadu černého sarkofágu už nerozluštíme, případné analýzy by ale mohly napovědět víc, než se teď odvažujeme doufat," dodává Zajíček s ohledem na nové informace. 

Dnes by přitom pro moderní vědecké metody byly neporušené původní ostatky obrovským zdrojem informací.

Zejména moderní neinvazivní zobrazovací metody jako tomograf a rentgen mohou zobrazovat obsahy artefaktů ve zcela nové kvalitě. Taktéž masové zpracování dat, sekvencování genomu nebo pokročilá chemie dovedou z malého množství ostatků potenciálně zjistit hodně - od etnika nebožtíka po složení jeho stravy. Pro příklady podobné analýzy nemusíme chodit daleko. Naposledy na jaře se uvnitř údajně prázdného sarkofágu (známého od 19. století) podařilo nalézt mumii s využitím tomografu

Teprve další výzkum odhalí, zdali nám trio pravděpodobných válečníků zevnitř alexandrijského sarkofágu odhalí podstatnější novinky o povaze starověkého Egypta. Prozatím je i přes zklamání povzbuzující alespoň to, že se sarkofág po otevření neukázat být zcela prázdný...

Informace o objevu zveřejnilo egyptské Ministerstvo starožitností a americký Smithsonian.

Tagy: archeologové egyptologie věda a poznání