Od studentů přes manažery až po biohackery – stále více lidí sahá po tzv. nootropikách, látkách slibujících lepší paměť, koncentraci a mentální výkon. Jenže co na to říká věda? Podle nového přehledu studií jsou některé účinky přeceňované, jiné dosud nedostatečně prokázané. Zázračné pilulky na chytrost zřejmě stále čekáme.

Káva je každodenním rituálem milionů lidí, ale nový výzkum ukazuje, že účinky kofeinu sahají mnohem dál než k nabuzení mozku. Studie vědců z USA a Švédska naznačuje, že množství kofeinu v krvi může ovlivnit množství tělesného tuku a riziko vzniku diabetu 2. typu. Odpověď se přitom skrývá v genech.

Stačí pravidelně chodit – ne běhat, ne zvedat činky – a vaše tělo se vám odvděčí. Nová rozsáhlá studie ukazuje, že každodenní chůze výrazně snižuje riziko vzniku až 13 druhů rakoviny. A co je nejlepší? Efekt se projevuje i při mírné intenzitě, bez nutnosti sportovních výkonů.

Umělá inteligence proniká do farmaceutického průmyslu a slibuje rychlejší, levnější a přesnější vývoj léků. Ale jak ukazuje nový rozbor, AI sama o sobě revoluci nezaručí. Skutečný přínos závisí na tom, kdy, jak a s čím ji kombinujeme – a zda jí rozumíme dost na to, abychom ji používali smysluplně.

Nový výzkum NASA odhalil, že rozdíly mezi přivrácenou a odvrácenou stranou Měsíce nejsou jen povrchové. Hluboko pod lunární kůrou se skrývá záhadná vnitřní asymetrie, která může vysvětlit dávnou vulkanickou historii Měsíce – a zásadně ovlivnit budoucí mise.

Lidé přistáli na Měsíci, vyslali sondy za hranice Sluneční soustavy a digitalizovali celý povrch Marsu. Ale přesto zůstává jeden z nejbližších světů takřka neprobádaný: oceánské dno. Nový rozbor dat ukazuje, že lidé na vlastní oči viděli jen zlomek mořského dna, a to doslova – 0,001 %.