Články autora: Miroslav Krajča
Návrat k Měsíci se blíží: NASA opravila raketu a chystá historickou misi Artemis II
6. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Americká agentura NASA dokončila opravu klíčového problému na raketě Space Launch System, která má vynést misi Artemis II. Pokud vše půjde podle plánu, čtyři astronauti by se už v dubnu mohli vydat na historickou cestu kolem Měsíce. Bude to první pilotovaný lunární let od roku 1972 a zároveň důležitý krok k budoucímu návratu lidí na jeho povrch.
Umělá inteligence narazila na tvrdou realitu: „Poslední zkouška lidstva“ odhalila, jak daleko má AI k opravdovému myšlení
6. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Umělá inteligence dnes píše texty, programuje nebo pomáhá lékařům s analýzou dat.Přesto nový experiment nazvaný Humanity’s Last Exam ukazuje, že současné AI systémy mají k lidskému způsobu uvažování stále daleko.Test složený z tisíců odborných otázek odhalil slabiny, které byly dosud skryté za působivými odpověďmi chatbotů.
Největší letecká záhada Ameriky: Nové přiznání může konečně odhalit identitu D. B. Coopera
5. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Je to jeden z nejzáhadnějších kriminálních případů moderní historie. V roce 1971 unesl neznámý muž letadlo, získal výkupné 200 000 dolarů a poté vyskočil padákem do temné noci nad americkým severozápadem. Nikdy nebyl dopaden ani identifikován. Po více než půl století však nová svědectví a rodinné přiznání znovu oživují otázku: kdo byl ve skutečnosti legendární D. B. Cooper.
Dvoustránkový článek, který změnil vesmír: Jak Stephen Hawking obrátil fyziku černých děr naruby
5. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
V roce 1974 publikoval tehdy dvaatřicetiletý teoretický fyzik Stephen Hawking krátký článek v časopise Nature. Text měl sotva dvě stránky, ale jeho důsledky změnily celý obor astrofyziky. Hawking v něm ukázal, že černé díry nejsou absolutní pasti, z nichž nic neunikne. Naopak mohou vyzařovat energii a postupně se vypařovat. Tento koncept, dnes známý jako Hawkingovo záření, patří k nejvlivnějším myšlenkám moderní fyziky.
Spící obr pod našima nohama: Obrovské zásoby pradávné vody hluboko v Zemi mohou skrývat neznámý život
4. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Hluboko pod zemským povrchem, v prastarých horninách starých miliardy let, mohou existovat obrovské zásoby vody, které zůstaly izolované od zbytku planety po geologické éry. Nový výzkum naznačuje, že tyto podzemní kapsy mohou obsahovat chemickou energii schopnou podporovat život – a možná představují jeden z největších dosud neprozkoumaných ekosystémů na Zemi.
Mozek v počítači: Vědci naučili lidské mozkové buňky hrát Doom a otevírají novou éru biopočítačů
4. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Ještě před několika lety by to znělo jako science fiction. Výzkumníci nyní ukázali, že laboratorně vypěstované lidské mozkové buňky mohou být propojeny s počítačem a naučit se hrát klasickou videohru Doom. Experiment není jen technologickou kuriozitou. Naznačuje vznik nové generace takzvaných biologických počítačů, které by v budoucnu mohly změnit způsob, jakým přemýšlíme o umělé inteligenci i o samotném lidském mozku.
Klesající mužská plodnost: Co ví věda a proč není odpověď jednoduchá
3. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Debata o tom, zda mužská plodnost skutečně klesá a co to znamená pro budoucnost lidské reprodukce, nabírá na intenzitě. Nejnovější přehledy ukazují, že i když údaje o poklesu spermií existují, jejich interpretace je komplikovaná a vědci se nedokážou shodnout, co je příčinou nebo zda jde o skutečnou „krizi“. Přesto potenciální faktory jako životní styl, znečištění nebo endokrinní disruptory stojí za pozornost.
Když pohyb tlumí škody alkoholu: Co říká věda o cvičení jako protiváze rizikům pití
3. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Alkohol a sport bývají považovány za protiklady životního stylu – první oslabuje tělo a mozek, druhý je synonymem zdraví. Nové výzkumy ukazují, že fyzická aktivita může zmírnit některé špatné dopady alkoholu na zdraví, ale zároveň zdůrazňují, že pohyb nevylučuje rizika spojená s konzumací alkoholu. Co se tedy opravdu děje v těle a jaké důkazy máme z vědeckých studií.