Tablety hořčíku se staly hitem doplňkové výživy. Pomáhají snižovat stres, zlepšují spánek a podle některých i tlumí úzkost. Tak zní příběh, který se prodává v lékárnách, na Instagramu i ve wellness podcastech. Jenže co na to říká věda? Nový přehled výzkumu zveřejněný v časopise National Geographic ukazuje, že účinek hořčíku na duševní zdraví je mnohem méně jistý, než tvrdí etikety doplňků – a že často přeceňujeme jednoduchá řešení složitých problémů.

Je to výprava za hranice logiky i biomedicíny: šamanismus – prastará spirituální praxe, kterou Západní svět často vnímá jako pověru – podle antropologa Daniela Fourela skutečně funguje. A co víc, jeho efekt se může projevit i tehdy, když na něj nevěříte. Nová etnografická práce ukazuje, že rituály, zpěv, tanec a symbolika mají reálné psychologické a fyziologické účinky – a věda začíná rozumět tomu proč.

Na litr vody si vystačíme s pár korunami. Litr benzínu už stojí víc. A co teprve krev – nebo parfém? Jenže některé tekutiny jsou tak vzácné, toxické, nebo obtížně dostupné, že jejich cena přesahuje i tu nejčistší ropu nebo luxusní šampaňské. V žebříčku nejdražších kapalin světa najdeme věci, které možná nikdy neuvidíte – ale někdo za ně platí statisíce dolarů. Proč je velrybí zvratek cennější než krev? A co je opravdu nejdražší?

Chůze je přirozený lidský pohyb. Ale pokud hledáte efektivní využití energie, musí se sklonit před konkurencí. Cyklistika je podle biomechanických výzkumů energeticky čtyřikrát výhodnější než chůze. Proč? Nejde jen o kola a převody. Jde o fyziku, gravitaci a úžasně efektivní propojení svalů, strojů a energie. A hlavně – cyklista ví, jak jet dál s menší námahou. Vědec z Colorada rozebral, jak moc nám pedály šetří tělo.

Léto je v plném proudu, elektřina zdražuje a každému z nás běží v hlavě jedna otázka: Vyplatí se vypínat klimatizaci, když odcházíme z domu? Nebo je výhodnější nechat ji běžet a udržovat teplotu stabilní? Tři američtí inženýři se rozhodli zjistit pravdu – a jejich výpočet ukazuje, že selský rozum někdy vede k mylnému výsledku.

Na utajené konferenci v Kalifornii dostalo třicet špičkových matematiků za úkol posoudit důkazy vytvořené umělou inteligencí – a porovnat je s důkazy vytvořenými lidmi. Výsledek byl šokující: v téměř třetině případů se matematici domnívali, že strojový důkaz napsal člověk. Tato „slepá zkouška“ znamená zásadní zlom – AI nejen že chápe strukturu matematického uvažování, ale umí jej napodobit tak přesně, že mate i ty nejlepší.