Ve městě Pornainen ve Finsku právě spustili největší sand battery na světě – obří tepelný akumulátor, který dokáže uchovat až 1 000 MWh tepla po týdny – měsíce, s energetickými ztrátami jen asi 10 %. Jednoduchý systém – písek vyměňuje elektroenergii za uchované teplo – může uznatelně nahradit fosilní paliva ve vytápění, a jde o jednu z nejlevnějších cest k dekarbonizaci.

Na nejizolovanějším kontinentu světa se cosi nečekaného stalo: vědci stanoucí u břehů ledu začali vyvíjet vlastní akcent. Díky unikátním podmínkám – desetidenní rotaci, absenci mimoanglického prostředí a intenzivní vzájemné interakci – jejich přízvuk mění délku samohlásek a polohy výslovnosti vůči původním národním dialektům. Výsledkem je zcela akusticky měřitelný, ale zatím nepostřehnutelný „antarktický přízvuk“.

Vědecký výzkum ukazuje, že i jedna jediná noc s nedostatkem spánku dokáže změnit způsob, jak mozek vnímá jídlo. Po probdělém dni se zvyšuje hladina ghrelinu (hormon hladu), klesá leptin (hormon sytosti), zpomaluje se glukózový metabolismus a mozek je citlivější na vysoce kalorické potraviny. Tím začíná cyklus přejídání a zvýšené riziko přibývání na váze – a stačí k tomu jen pár hodin méně spánku.

Často slyšíme dilema: „vezme mi AI práci?“ Vědecký článek upozorňuje, že to závisí na tzv. 4 S – Speed (rychlost), Scale (škálovatelnost), Scope (rozsah) a Sophistication (sofistikovanost). Kombinace těchto faktorů určí, zda se AI dokáže stát skutečnou alternativou k lidské práci – nebo jen doplňkem. Současná diskuse, jak ukazují odborníci i startupoví zakladatelé, se soustředí spíš na posílení lidského rozměru než jeho zánik.

V Cambridge na MIT vzniká čtyřhodinová záchrana renesančního umění: AI technika vytiskne tenkou průhlednou masku přes poškozené malby, opraví spájené části a následně ji odstraní bez zásahu do originálu. Student Alex Kachkine tím zachraňuje díla, která by čekala roky na restaurátora – a otevírá nový rozměr renovace kulturního dědictví.

Při tragickém potopení Titaniku na jaře 1912 zemřelo přibližně 1 500 z asi 2 224 cestujících a členů posádky. Počítače, analýzy i dobové statistiky ukazují, že šance na přežití silně závisely na sociální vrstvě, pohlaví a třídě kabiny. Jaké historické a technické okolnosti rozhodly o osudech cestujících, a co se můžeme z tragédie Titaniku poučit dnes?