Články autora: Miroslav Krajča

Redaktor vědecko-popularizačního serveru Nedd.cz, kde pravidelně publikuje články zabývající se aktuálními tématy z oblastí jako příroda, technologie i lidské zdraví. Rád kombinuje dostupné výzkumy a studie se srozumitelným podáním, protože je k ničemu publikovat články, které ocení pět lidí v republice. Ve volných chvílích rád chodí po lese a nebo alespoň po městě.
Technologie

Rok 2026 podle lídrů vědy o živé přírodě: AI, data a nové paradigma v biotechnologiích

Rok 2026 se rýsuje jako přelomový v oblasti věd o životě. Přední lídři biotechnologií a farmacie už dnes vidí jasné trendy, které budou určovat vývoj oboru – od hlubší integrace umělé inteligence přes transformaci klinických zkoušek až po změny v regulačním prostředí. Jak tyto změny ovlivní výzkum, vývoj léků i přístup k pacientům?
Technologie

Po vložení lidského řečového DNA do myší se změnila jejich řeč

Nový vědecký experiment, ve kterém výzkumníci vložili lidskou variantu genu spojeného s řečí do DNA myší, přinesl fascinující výsledky. Myši nemluví jako lidé, ale jejich ultrazvukové vokalizace se změnily natolik, že to otevírá nové otázky o genetice řeči, evoluci a biologických základech komunikace.
Technologie

"Zkusili jste to vypnout a zapnout?" Proč restart počítače skutečně funguje

Na každém technickém fóru, na každé podpoře IT se čas od času objeví ta stejná rada: zkus to vypnout a znovu zapnout. Zdá se to příliš jednoduché na to, aby to fungovalo, ale tento trik skutečně často problém vyřeší. Co se při restartu počítače děje – a proč to pomáhá?
Člověk

FBI odtajnila stovky stran o záhadném muži, který přepadl letadlo a vyskočil z něj

Před více než půl stoletím se udál čin, který se stal legendou americké kriminalistiky: neznámý muž přepadl letadlo, vyinkasoval výkupné a za tmy vyskočil z letištního letounu – a zmizel navždy. FBI nyní zveřejnila stovky dříve tajných dokumentů o tomto případu známém jako D.B. Cooper, které přinášejí pozoruhodné detaily o jeho chování, profilování i stovkách vyšetřovaných podezřelých, ale stále bez definitivního rozuzlení původní hádanky.
Příroda

Vlci z Černobylu, kteří přežili rakovinu: evoluce v epicentru radiace

Ve stínu nejhorší jaderné havárie v historii se šedí vlci Chernobylské exkluzní zóny stali nečekaným předmětem výzkumu evoluce. Po téměř čtyřiceti letech pod chronickou radiací vědci odhalují, že tyto šelmy nejen přežívají – možná se geneticky přizpůsobují tak, aby lépe odolávaly rakovině a dalším škodlivým účinkům ionizujícího záření.
Technologie

AI vs. goblini: vědci testují myšlení umělé inteligence pomocí Dungeons & Dragons

Většina testů umělé inteligence se zaměřuje na krátké úkoly – dialog, přepis textu, nebo překlad. Ale vědci z University of California, San Diego vzali úplně jiný přístup: nechali jazykové modely umělé inteligence (LLM) hrát hru Dungeons & Dragons (D&D), aby zjistili, jak dobře dokážou plánovat, držet pravidla a spolupracovat v komplexním a dlouhodobém scénáři. D&D, stolní hra s rozsáhlým pravidlovým systémem, těžkými taktickými rozhodnutími a dialogem, se tak stala netradičním benchmarkem výkonu moderních AI modelů.
Člověk

Proč pomerančový džus po čištění zubů chutná strašně

Skoro každý to zažil: ráno si vyčistíte zuby pečlivě pastou, poté se napijete sklenice pomerančového džusu… a místo svěží chuti přijde pocit hořkosti, který nelze polknout. Tento fenomén není jen klišé nebo podivný vkus – věda má jasné vysvětlení, které spočívá v tom, co zubní pasta dělá s vašimi chuťovými pohárky. Za vším stojí hlavně jedna složka, přítomná ve většině past: sodium lauryl sulfate, která mění to, co vaše jazykové receptory dokážou detekovat, a dává tak i sladký džus pozoruhodně nepříjemný chuťový profil.
Člověk

Když nestačí jen chodit: proměnlivý trénink jako recept na zdravé stárnutí

Nová studie publikovaná v odborném časopise BMJ Medicine ukazuje, že nejde jen o to, jak moc se hýbete, ale také jak různorodé typy pohybu pravidelně zařazujete. Podle dat z dlouhodobého pozorování více než 111 000 lidí, kteří sledovali své cvičební návyky po více než 30 let, měli lidé s nejširší škálou fyzických aktivit o 19 % nižší riziko předčasné smrti než ti, kteří se drželi jen jednoho typu cvičení — a to i při stejné celkové délce cvičení týdně. Tento průlom pomáhá vysvětlit, proč různé pohybové režimy prospívají zdraví mnohem víc než monotónní rutina, a otevírá otázku, jak by měl vypadat ideální plán pro dlouhý život.