Články autora: Miroslav Krajča

El Niño je přirozený klimatický jev, který se v Tichém oceánu opakuje každé dva až sedm let. Obvykle trvá devět až dvanáct měsíců, přeuspořádá globální srážkové vzorce a dočasně zvýší průměrnou světovou teplotu. Ale ne každý El Niño je stejný. Takzvaná super El Niño — kdy teplota povrchu vody v rovníkovém Pacifiku přesáhne o více než dva stupně Celsia průměr — je vzácná, ale s dlouhodobými důsledky daleko přesahujícími dobu svého trvání. Předběžná data z dubna 2026 naznačují, že právě taková událost se může formovat.

Montréalský protokol bývá označován za nejúspěšnější mezinárodní environmentální smlouvu v dějinách. Od jeho podpisu v roce 1987 svět výrazně omezil výrobu a používání látek poškozujících ozón — chlorfluoruhlovodíků v ledničkách, aerosolech a klimatizacích. Ozónová vrstva se začala pomalu zotavovat. Jenže nová studie MIT a mezinárodního týmu vědců publikovaná v Nature Communications ukazuje, že obnova probíhá pomaleji, než modely předpokládaly — a příčinou je výjimka zakódovaná do samotného textu protokolu: látky používané jako průmyslové suroviny, tzv. feedstocky, z jeho omezení vyňaty nebyly. A unikají do atmosféry mnohem více, než se myslelo.

Přirovnání je výstižné: funguje to jako Shazam, ale pro váš televizní obraz. Technologie nazývaná ACR — Automatic Content Recognition — pořizuje miniaturní snímky toho, co je právě na displeji, vytváří z nich digitální otisk a odesílá ho na servery výrobce. Výsledkem je přesný profil vašich sledovacích návyků, vteřinu po vteřině. Nová recenzovaná studie třech univerzit tento mechanismus poprvé systematicky zdokumentovala — a zjistila něco, co výrobci nikde nezmiňují: ACR běží i tehdy, když televizor používáte jako externí monitor pro notebook nebo herní konzoli.

Světový rekord v půlmaratonu drží Ugandský běžec Jacob Kiplimo s časem 57 minut a 20 sekund, který zaběhl v Lisabonu v březnu 2026. O šest týdnů později ho překonal robot. Humanoid Flash od čínské společnosti Shenzhen Honor Smart Technology Development dokončil 19. dubna 2026 trasu pekingského půlmaratonu E-Town za 50 minut a 26 sekund — v režimu autonomní navigace, bez dálkového ovládání člověkem. Před rokem nejrychlejší robot na stejné trase potřeboval dvě hodiny čtyřicet minut. Toto číslo říká víc o tempu robotického pokroku než cokoliv jiného.

Marťanské meteority jsou jedny z nejvzácnějších vědeckých materiálů na Zemi. Je jich méně než 400 a každý z nich představuje přímé okno do minerálního složení Rudé planety. Jenže nová studie španělských vědců přináší nepříjemné zjištění: vzorky, které přicestovaly z vesmíru, nesou stopy pozemského původu — a mezi nimi i syntetickou organickou molekulu z inkoustu kuličkových per. Věda tím dostává naléhavou otázku: jak moc věříme výsledkům analýz, jejichž vzorky mohly absorbovat částečky ze zkumavek, pil a textilií v laboratoři?

Uvnitř srdce se skrývá síť svalových vláken, která připomíná krajku nebo sněhové vločky. Poprvé ji nakreslil Leonardo da Vinci někdy kolem roku 1513, po pečlivé pitvě lidského srdce. Domníval se, že tato vlákna zahřívají proudící krev. Byl to geniální odhad, ale nepřesný. Co ta struktura doopravdy dělá, vědci nevěděli celých pět set let — dokud jim v roce 2020 nepomohla umělá inteligence, genomika a data od čtvrt milionu lidí.