Články autora: Miroslav Krajča

Nová metaanalýza klinických studií odhaluje, že inhalace oxidu dusného – více známého jako „smějící se plyn“ – může nabídnout rychlou úlevu od příznaků těžké deprese i u lidí, kteří nereagují na běžné antidepresiva. Výsledky naznačují, že účinky se mohou objevit během několika hodin a přinášejí naději pro miliony trpících, i když vědci varují, že stále chybí dlouhodobá data a standardizované dávkovací postupy.

Představa, že by mužský chromozom Y mohl zmizet, fascinuje i znepokojuje veřejnost i vědce. Nové vědecké úvahy a data ukazují, že Y chromozom během stovek milionů let ztratil většinu svých genů a že by se mohl dále vyvíjet jiným směrem – možná za vzniku nového genového mechanismu určujícího pohlaví. Tento článek zkoumá, co o tomto fenoménu víme dnes a jaké otázky před námi stojí.

Nový výzkum poukazuje na to, že stravovací vzorce založené na přerušovaném půstu mohou mít hlubší dopady, než jsme dosud tušili. Vědci zjistili, že omezení kalorií a střídání období půstu a jídla může nejen pomoci snížit váhu, ale také vyvolat pozoruhodné dynamické změny v mozku a ve složení střevních bakterií, které spolu úzce komunikují prostřednictvím tzv. mozko-střevní osy.

Videa robotů odrážejících lidské pohyby – od breakdance v továrnách až po servírování nápojů – zaplavila sociální sítě a vyvolává otázku, zda skutečně stojíme na prahu éry, kde humanoidní roboti plnohodnotně vstoupí do našich životů. Realita je však komplikovanější, než by se mohlo zdát: technologie jsou sice pokročilé, ale stále čelí zásadním technickým i společenským výzvám, které mohou rozhodnout o tom, kdy a jak se roboti stanou součástí naší každodennosti.

Nejhlasitější zvuk, jaký kdy Země zaznamenala, nebyl výstřel, ani exploze bomby, ale výbuch sopky Krakatoa v roce 1883. Tento akustický gigant doslova zmrazil zápisy v kronikách meteorologie, geografie i vojenské historie, když jeho rázová vlna obletěla planetu několikrát a způsobila otřesy vzduchu slyšitelné tisíce kilometrů daleko. Moderní věda nyní zkoumá nejen sílu a dopad takových zvuků, ale i to, co nám říkají o fyzice tlaku, vlnění a lidském vnímání zvuku.

Na ledové kůře Jupiterova měsíce Europa se skrývá jedna z nejpodivuhodnějších geologických záhad naší sluneční soustavy: rozsáhlé, pavučině podobné struktury známé jako Damhán Alla. Po více než dvaceti letech od prvního objevu nyní vědci přichází s první ucelenou teorií o jejich vzniku – a může mít hlubší význam pro pochopení, kde se pod povrchem skrývá kapalná voda a potenciálně i život. Nové experimenty přinášejí analogie s jevy, které dobře známe z naší planety, a přibližují nás tomu, co se děje na jednom z nejzajímavějších světů sluneční soustavy