Články autora: Miroslav Krajča

V roce 2016 Norsko uvítalo digitální revoluci ve vzdělávání s otevřenou náručí. Tablety dostaly děti od prvního ročníku základní školy, digitální výuka se stala standardem a technologie byly prezentovány jako klíč k modernizaci škol. O deset let později přichází přiznání, které bývá ve vzdělávací politice vzácné: experiment selhal. Od srpna 2026 budou obrazovky zcela zakázány v norských školkách a digitální zařízení budou dětem k dispozici teprve od páté třídy. Na stimulaci čtenářských dovedností vláda vyčlenila v rozpočtu 2026 miliardu korun rozloženou do čtyř let. Případ Norska je důležitý nejen jako varování — ale jako empirická data z největšího vzdělávacího testu moderní doby.

Vitamíny skupiny B patří k nejdůležitějším mikronutrientům vůbec — a zároveň jsou těmi, jejichž biologická komplexita se nejčastěji zjednodušuje na plakátové slogany. „B1 dává energii, B2 čistí pleť" je přibližně tak přesné jako říct, že motor auta „dělá hluk". Každý z osmi B vitamínů plní desítky biochemických rolí, navzájem jsou propojeny v enzymatických drahách a výpadek jednoho zpravidla poruší funkci ostatních. Věda to potvrzuje — a zároveň upřesňuje, za jakých podmínek je jejich deplece skutečně problémem.

Síra je třetím nejhojnějším minerálem v lidském těle. Je nezbytná pro glutathion — nejdůležitější endogenní antioxidant — pro kolagen, pro detoxikaci a pro integritu buněčných membrán. Přesto se v populárním zdravotním diskurzu téměř nevyskytuje. Výzkumnice z MIT Stephanie Seneff navrhla hypotézu, která síru staví do centra: síra získaná z prostředí, horkých pramenů a sopečné geologie může hrát dosud přehlíženou roli v populačním zdraví. Vědecký základ pro část těchto tvrzení existuje. Část je spekulativní. A právě to je důvod, proč stojí za pozornost.

V dubnu 2026 napsala desetiletá Kaela z USA ručně psaný dopis NASA. Chtěla, aby Plutu vrátili status planety, o který ho připravilo rozhodnutí Mezinárodní astronomické unie v roce 2006. Dopis se stal virálním. Šéf NASA Jared Isaacman odpověděl na platformě X třemi slovy: „Kaela — prověřujeme to." Internet se radoval. Vědci si oddychli. Nikdo ale jasno nedostal — a to proto, že otázka kolem Pluta není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.

Většina lidí polyká vitamín C v tabletách po tisíci miligramech a většina kritiků jim říká, že vstřebávání klesá už nad dvěma sty. Obě strany přitom ignorují to nejzajímavější, co ukazují klinická data — celkové množství vstřebaného vitamínu C s každou vyšší dávkou stále roste a rozhodující je, jak a kdy ho tělo skutečně potřebuje.

Spánková deprivace každýročně způsobuje miliardy eur ekonomických ztrát, tisíce dopravních nehod a nezměrné lidské utrpení. Co když ale existuje levné, bezpečné a legální řešení, které dokáže mozek v kritisčkých chvílích nastartovat? Nová studie publikovaná v prestižním vědeckém časopisu Scientific Reports ukazuje, že jednorázová vysoká dávka kreatinu dokáže částečně zvrátit kognitivní i metabolické dopady probdelé noci – a to v řádu hodin.