Vzácný rys iberský se pomalu vrací do španělské přírody po tom, co se ho podařilo téměř vyhubit. Ochránci přírody se ale při jeho záchraně musí potýkat s automobilovou dopravou. Počet vzácných zvířat, která uhynou při střetu s automobily, se rok od roku zvyšuje. 

V Kanadě přidělávají místním ochráncům přírody vrásky na čele chovatelé rybiček, kteří se rozhodli své domácí mazlíčky pustit do volné přírody. Malým rybkám se v místní přírodě daří a co víc, rostou a nekontrolovaně se množí. Ochránci přírody upozorňují na to, že velký počet Závojnatek, kterým se někdy přezdívá "zlaté rybky" už začíná ohrožovat místní ekosystém. 

Neandrtálci a moderní lidé měli v Evropě společné potomky. Vyplývá to z analýzy DNA, kterou provedli vědci ze vzorku ze 40 tisíc let staré čelistní kosti, kterou objevili v Rumunsku. Doposud se totiž podařilo prokázat páření mezi Neandrtálci a moderními lidmi jen v oblasti Blízkého východu. 

Za vyhynutí mamutů mohou lidé z tzv. gravettienské kultury, kteří je lovili ve velkém. K tomuto poznatku dospěli polští vědci. Gravettienská kultura „ovládala“ v období 30 tisíc až 20 tisíc let př. n. l. velkou část dnešní Evropy a lov mamutů se tehdy stal téměř průmyslovou záležitostí. Kromě mamutího masa se totiž v masovém měřítku zpracovávaly kly i kosti. 

Robotická sonda Philae, která se začátkem loňského listopadu odmlčela se v noci ze soboty na neděli opět aktivovala. V neděli o tom informoval ředitel francouzské vesmírné agentury CNES Jean-Yves Le Gall. K výpadku signálu došlo krátce po přistání sondy na kometě Čurjumov-Gerasimenko. 

Globální oteplování Arktidy mění zásadním způsobem složení jídelníčku některých živočichů. Norští vědci zjistili, že arktičtí lední medvědi, kteří běžně loví spíše tuleně, se teď začali soustřeďovat i na delfíny a to kvůli tání ledovců, které zvířatům umožňuje cestovat i do oblastí, kde se delfíni v hojném počtu vyskytují a kam se před tím nemohli dostat.