Pár latrín starých stovky let leckdy odhalí o životě našich předků mnohem víc než bohatá archeologická naleziště. Díky analýze starých zbytků stolice a parazitů, kteří se v ní nacházeli, mohou vědci světu říct: Dánové a Litevci měli rádi pivo a zapíjeli jím ne příliš dobře uvařené plejtváky a srny. 

Co mají společného cigarety a židle? Podle řady studií z posledních let mnohem víc, než se může zdát. Dlouhodobé sezení sice není spojeno s rakovinou plic, nicméně také zvyšuje riziko infarktu a cévních nemocí. Kromě toho také vede často k bolestem zad, křečovým žilám a cukrovce.

Celé roky se vina za plešatost sváděla na matku a geny poděděným z její strany. Podle letošní studie za předčasnou ztrátu může vyšší koncetrace pohlavního hormonu dihydrotestosteronu v tkáni hlavy. A za to matka nemůže...

Obávaná německá bitevní loď Tirpitz měla během druhé světové války bránit možnému vylodění spojenců v Norsku. Aby ji spojenci ukrytou v norských fjordech nenašli, maskovali ji chemickou mlhou. Ta sice tři roky plavidlo chránila, ale okolní stromy poškodila tak, že se z toho vzpamatovávají ještě dnes. 

Prokřupávání kloubů patří vedle skřípání zubů a zapnuté zubařské vrtačky mezi zvuky, které pravidelně obsazují první příčky v anketách o nejnepříjemnější zvuk. Více než sto let se vědci pokoušeli přijít na to, co ono lupnutí způsobuje, nyní to vypadá, že záhadu rozluštili. Pomohla jim k tomu matematika.

Představte si hypotetický scénář: Robot ovládající auto způsobí autonehodu a zabije člověka. Za svou chybu si od soudu vyslechne verdikt o sešrotování a pokud jeho právník neuspěje s odvoláním, skončí na smetišti. Jeho výrobce, který nedokonalým naprogramováním chybě nezabránil, bude z obliga a podobně vadné roboty může vyrábět dál. Tak může teoreticky vypadat budoucnost, protože Evropská unie uvažuje o tom, že jednou robotům udělá práva a povinnosti.