Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se v září nepodívá nejen britská sopranistka Sarah Brightmanová, ale ani vesmírný turista z Japonska Satoši Takamacu, který byl jejím náhradníkem. Místo Japonce poletí kosmonaut z Kazachstánu. 

Robotická sonda Philae, která se začátkem loňského listopadu odmlčela se v noci ze soboty na neděli opět aktivovala. V neděli o tom informoval ředitel francouzské vesmírné agentury CNES Jean-Yves Le Gall. K výpadku signálu došlo krátce po přistání sondy na kometě Čurjumov-Gerasimenko. 

Motory ruské lodě Sojuz parkující u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) z ničeho nic nastartovaly a vychýlily stanici z její polohy. Posádka ji musela vrátit zpátky do původního stavu. Šestice kosmonautů je ale v pořádku. Co způsobilo zapálení hnacího agregátu Sojuzu, se zatím neví. 

Stojíme na počátku nové, vzrušující éry dobývání vesmíru, kdy hlavní otěže pomalu převezmou soukromé společnosti. Rychlý rozvoj a úspěchy SpaceX či United Launch Alliance ukazují, jak efektivní může být kosmický program, pokud zbaven byrokratických obstrukcí a inženýři nejsou odkázáni na politiky řídící se pouze výzkumy veřejného mínění. V porovnání s překotně se rozvíjejícím soukromým sektorem to vypadá, že americká agentura NASA v současnosti ztrácí dech. Nemluvě o potížích ruského Roskosmosu. 

Ruská nákladní loď Progress М-27М shořela v atmosféře nad Tichým oceánem. Příčinou poruchy, která Progress dostala na nesprávnou oběžnou dráhu, bylo zřejmě selhání jedné z částí nosné rakety.

Pokud máte nějaký nápad, jak zajistit pobyt stálé lidské mise na Marsu, měli byste se o něj podělit s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA). Američané totiž vyzývají veřejnost, aby jim pomohli vymyslet, jak to udělat, aby lidé mohli trvale obývat rudou planetu.