Nepovedený červnový start soukromé nákladní lodě Dragon, která patří společnosti SpaceX, má na svědomí nejspíš prasklá ocelová vzpěra. Nosná raketa Falcon 9, která měla loď se zásobami dopravit k Mezinárodní vesmírné stanici, explodovala přibližně dvě a půl minuty po vypuštění z Mysu Canaveral.  

Americké národní letecké a kosmické muzeum vypsalo sbírku na opravu skafandru, ve kterém se v roce 1969 Neil Armstrong prošel po Měsíci. Na opravu skafandru, který se už po letech rozpadá, je potřeba alespoň půl milionu dolarů (12,5 milionu korun).

Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se v září nepodívá nejen britská sopranistka Sarah Brightmanová, ale ani vesmírný turista z Japonska Satoši Takamacu, který byl jejím náhradníkem. Místo Japonce poletí kosmonaut z Kazachstánu. 

Motory ruské lodě Sojuz parkující u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) z ničeho nic nastartovaly a vychýlily stanici z její polohy. Posádka ji musela vrátit zpátky do původního stavu. Šestice kosmonautů je ale v pořádku. Co způsobilo zapálení hnacího agregátu Sojuzu, se zatím neví. 

Ruský kosmický průmysl postihl další nezdar. Havarovala ruská nosná raketa Proton-M, která odstartovala v sobotu ráno z kazašského kosmodromu Bajkonur s mexickou spojovací družicí. Její trosky spadly poblíž sibiřské Čity, oficiálně to ale ruské úřady zatím nepotvrdily. 

Stojíme na počátku nové, vzrušující éry dobývání vesmíru, kdy hlavní otěže pomalu převezmou soukromé společnosti. Rychlý rozvoj a úspěchy SpaceX či United Launch Alliance ukazují, jak efektivní může být kosmický program, pokud zbaven byrokratických obstrukcí a inženýři nejsou odkázáni na politiky řídící se pouze výzkumy veřejného mínění. V porovnání s překotně se rozvíjejícím soukromým sektorem to vypadá, že americká agentura NASA v současnosti ztrácí dech. Nemluvě o potížích ruského Roskosmosu.